středa 15. května, 04:59 Svátek má Žofie
|
Vyhledávání
Co se kde šustne
Zajímavé foto
|
Navigace: Co se jinam nehodí
hodnocení: 4.60
Diskutujte!
Je spousta věcí na které tu není chlíveček
Podkategorie:
Diskuze
Komentáře a názoryUpozornění
Bohužel, do tohoto fóra mohou přispívat pouze přihlášení návštěvníci. přihlášení
Nejste registrovaní? zaregistrujte se! Nezabere vám to víc jak 20 sekund a získáte množství výhod! registrace
|
Re: Nejstarší vzpomínky
Keria, tohle bych prostě nemohla!!!! Nemám dost odvahy... kombinace slov "sama" a "venku ve tmě" - to prostě u mě nejde dohromady .
Re: Nejstarší vzpomínky
Re: Nejstarší vzpomínky
KASH ... to byly časy, cooo? Víš, ono se to muselo na nás podepsat, ikdyž se to člověk snažil v sobě potlačovat. Nejhorší na tom je, že se to podepsalo na mém vztahu k vlastní mámě. Ne, že bych ji neměla ráda, nemilovala. To nemůžu říct, ale byla na nás hodně tvrdá. Byla jsem nejstarší ze sourozenců, a pilovala na mně své výchovné metody. Nedokáže dát najevo cit k někomu druhému, nedokáže k sobě přivinout ... to mi hodně chybělo a dnes už to nikdo nedožene. Ono to nebylo jenom to čekání ve tmě a zimě před školkou, těch zážitků bylo hodně, ale nechci vytahovat staré strašáky. Už se bohužel stalo, proto teď jsem taková, jaká jsem.... hihi (ne)zdravě praštěná a jenom tak mě něco nezlomí. Hihihi jak to teď po sobě čtu, jako by to psal někdo jiný...
MAJKA ... víš, každý jsme jiný, každý si své zážitky prožíváme různým způsobem. Máš šťastnou povahu, pro tebe to bylo dobrodružství, pro nás trauma. Ne každé dítě ve 3 letech je tak silné, aby dokázalo bez silného citového vjemu čekat samo ve tmě a zimě, až se otevře školka. Nestěžuji si, jenom jsem hodila do placu svůj nejrannější zážitek z dětství, který mi bohužel utkvěl v hlavě.
www.majkaj.webg..
Re: Nejstarší vzpomínky
Ale na druhou stranu mi připravil pár slušných traumat v mnohem pozdějším věku, ale tato diskuze se jmenuje nejstarší vzpomínky.
Re: Nejstarší vzpomínky
To je pořád školka,sklep,tma ,strach a podobně.Tak se mi vybavilo.Ve školce se mi nelíbilo.Proč?Nevím,ale sebral jsem se a šel jsem domů.Nikdo doma.Venku mráz jako hrom,když jsem přešlapoval kolem domu,napadlo mě,že bych mohl domů sklepním okénkem na skládání uhlí..Pohubě jsem spad dolů na hromadu uhlí.Tma.Udělal jsem několik kroků a najednou uslyšel syčení.Hrůza všech hrůz.Strávil jsem tři hodiny na hromádce uhlí ve společnosti"strašidla",až jsem z toho usnul.Matka mě vysvobodila,když se vrátila z práce.Ta husa,co krmili na Vánoce,mě strašila ještě dlouho poté.
JABRAKA
Re: Nejstarší vzpomínky
www.majkaj.webg..
Re: Nejstarší vzpomínky
Re: Nejstarší vzpomínky
Re: Nejstarší vzpomínky
Já si živě vybavuju (to mi byly necelé 3), jak se houpu na houpačce, ve stínu u kůlen na uhlí stojí kočárek, ve kterým leží čerstvě narozený brácha a máma mi přinese meloun a zakazuje mi se houpat, dokud ho nesním.
Ze "starého" bytu si dost pamatuju - přestěhovali jsme se, když mi byly 4-5? V době kdy ještě ani nebyl brácha - máma dělá, myslím, strouhanku, a mám děstnou prču z toho, jak nám naše andulka nalítává a sedá na hlavy. Pamatuju, jak jsem si ustřihla ofinu. Nebo jak jsem jednomu malýmu cikáněti půjčila trojkolku a on s ní ujel za roh a já čekala jestli mi ji vrátí. Jak jsme se koupali s bráchou v lavoru... No prostě je toho opravdu dost.
Krásný vzpomínky jsou na moravskou prababču a pradědu. V noci jsem si k nim vlezla do postele a lehla si mezi ně. Chytla dědu za ruku, on si druhou u ucha přidržoval rádijko a já spokojeně chněla.
A ve školce jsme se bavili tím, že jsme ze žaludů vyšťourávali červi, dávali je do náklaďáčků a soutěžili, kdo jich bude mít nejvíc.
Re: Nejstarší vzpomínky
Re: Nejstarší vzpomínky
V poslední době se mi začínají dost vybavovat vzpomínky z dětství.Dokonce jsem si přes chat zavzpomínala s jedním kamarádem,který se mnou vyrůstal a já ho 10let neviděla.Nejradši ovšem vzpomínám na to jaký byl můj tatínek pohodář a rád si s námi hrál, i když času mu moc nezbývalo,protože se musel hodně ohánět,aby nás uživil.Bylo nás prostě pět.Pět dětí a myslím,že jsme se našim celkem povedli v tom,že z nás vychovali slušné lidi,kteří mají především úctu ke svým rodičům do dnes.Vybavuji si jak nám tatínek dělal z drátěného oka a mýdlové vody obrovské bubliny.Vidím dodnes jak jsme s bráchou poskakovali radostí z každé obrovské a pomalu se vznášející bubliny.Nikdy nezapomenu na vůni borového lesa kam jsme chodili na houby.Když přijedu k našim na návštěvu,občas se zajdu do toho lesíčka podívat.Věřte,že se tam vždycky tak nějak rozesmutním.protože cítit vůni dětství je nádherný a bolavý zároveň.Nikdy se nevrrátí,ale přitom je pořád se mnou v mých vzpomínkách.Díky vám tati a mami.
Re: Nejstarší vzpomínky
Balanclady nás to s těma červama děsně bavilo. A víš jak museli být učitelky spokojené, byli jsme do toho tak zabrání, že jsme ani nestihli zlobit.
Jako malá jsem na Morově u prababči a pradědy taky číhala, až se chytně myška do pastičky. Děda mi ji pak zabalil do novin a já ji hrdě nesla babče, aby ji v kamnech spálila.
Taky mě moc bavilo asistovat dědovi při stahování a vyvrhování králíků. Teda to zabíjení ne, to jsem utelka domů a měla zacpaný uši. Ale pak mi děda ukazoval a vyprávěl o tom, co právě z králíka vyndal. Oči jsem jako bonus směla hodit slepicím.
A jednou jsem si, taky na Moravě, chytla malou myšku - málem ji totiž přejel náklaďák, tak jsem ji přeci musela zachránit. Doslala jméno Fifinka. A když jsem ji přinesla domů, tak babču omejvali. Ona je hubila a já si ještě jednu přinesu domů. Ještě myš už byla můj miláček a já se jí nechtěla vzdát. Dali jsme ji do zavařovačky a aby neutekla, tak babča sklinku ještě zavíčkovala a uděla tam díry. Ráno jsem hned běžela na dvorek zkontrolovat myš....a ona tam ležele natažená a tuhá (holt, málo dírek). Tak jsem to oplakala a s babčou celý den nemluvila, neb jsem na ni byla naštvaná, že tam udělala málo dírek.
Ivulko, moc kráně a hlavně od srdce napsané.
Re: Nejstarší vzpomínky
Re: Nejstarší vzpomínky
S kamarádem jsme se shodli,že nic bychom nechtěli vrátit zpět a pak prožít znovu.Ovšem alespoň jeden jediný den prázdnin,bychom vrátit a prožít chtěli.
Re: Nejstarší vzpomínky
Re: Nejstarší vzpomínky