Autor: Stano Status:	Výsledné hodnocení: 5 Nejstarší vzpomínky Datum: 08.12.2007 18:40   Jak daleko ve vašem životě sahá vaše paměť, na co nejstaršího si vzpomenete?   Před pár dny jsem vykládala na návštěvě u rodičů, že si vybavuji opakovaný výjev z jeslí, jak jdeme na procházku nějakým parkem, mírně do kopce, a já koukám na takový velký kočárky, který tlačej "tety" z jeslí, a v nich seděj "spolužáci" z jeslí. Smutně na ně koukám a hrozně si přeju, abych taky mohla jet v kočárku a ne pořád šlapat. A moje o čtyři roky starší sestra mi tuhle vzpomínku potvrdila - chodila ve stejném baráku do školky a dívala se vždycky z okna, když jsme šmajdali venku, aby se podívala, jestli zase šlapu nebo jestli se konečně taky vezu. Bylo jí mě líto, protože mě v kočáře nikdy neviděla. Pak si ještě matně vzpomínám na to, že mě sestry vyklopily před naším domem z kočárku .   Jak jste na tom vy?
	Odpovědět•Citovat•Tisk •#

 

Komentáře a názory

Stránky: předchozí12345 | další
Aktuální stránka: 3 z 5

• Autor: Mona Status: expert	Re: Nejstarší vzpomínky Datum: 10.12.2007 16:57   Já si pamatuju každodenní časné vstávání a dobíhání prvního ranního vlaku, to mi bylo asi 5. Ve školce jsme našli roháče, udělali jsme jim na písku tunel a nutili je prolejzat. Jo a ještě si vybavuju první byt našich...takovou specifickou vůni. To mi bylo nějak mezi 3 - 6 lety.
  	Odpovědět•Citovat•Tisk •#

   

• Autor: Reklama	Re: Nejstarší vzpomínky

   

• Autor: Keria Status: expert	Re: Nejstarší vzpomínky Datum: 10.12.2007 17:07   ..pridam spomienky z ineho sudku.. nepatria k tym mojim uplne najstarsim...ale k tym najnezabudnutelnejsim... Od malicka som leta a neskor prazdniny vzdy travila u babicky na Kysucich. Chodila som tam strasne rada, lebo som tam mala dvoch bratrancov - o nieco starsich a bolo mi s nimi vzdy mooooc fajn .. I ked...ako mestske dieta, mensia a k tomu jedinacik - dost zhyckany a rozmazleny - som obcas bola aj ich obet ...Ked mohli tak mi vzdy nieco vystrojili, ... napr. ked som bola este moc mala - vedeli, ze neznesiem na sebe ani trochu spiny a ked mohli, tak ma vzdy supli do blata.. Alebo ... ked som bola uz o trochu vacsia - asi prvacka - tak mi raz vystrojili riadnu "prasarnu"..Hrali sme sa s kopcom deti na luke hru stolicky ( sadalo sa na kolena)...a moj najstarsi bratranec mi pripravil "stolicku" naschval nad krajskym lajnom a ked som si mu sadla na kolena...UFFF- bolo to mazlave a smradlave pristatie...bozinkuuu ako som strasne revala a citila sa zosmiesnenaaa... Ale inak ma mali velmi radi a pred inymi ma vzdy chranili... (..vlastne sa takto mame radi dodnes.)...Priberali ma do vsetkych chlapcenskych hier - hravala sa na vojakov - strielala som s nimi z drevenych pistoli, ku ktorym sa pripevnil kolicek na pradlo , gumicka a naboje boli 100rocnny hrach, ktory sme objavili u nejakeho decka na povale...Strielali sme po zabach... sliepkach, husiach...ale i po sebe..JOJ, ale riadne to bolelooo, kradla som s nimi susedom jablka, slivky.....Naucili ma plavat, potapat sa, chytala som s nimi ryby rukami i vidlickou, hravala fotbal - samozrejme ma supli do branky. ..ale hlavne som s nimi pasavala kravy a kozy,..v nadhernom horskom prostredi, kde sa medzi kopcami ozyvali zvonceky... a kde sme s ostatnymi detmi si uzili kopec zabavy.... ...a zazila som aj to , ked tamojsi ludia daleko od dediny v horach chystali seno na zimu - chlapi kosili, zeny a deti hrabali a susili...Spavali sme v senikoch...vecer sa sedelo u ohnika ..alebo pri petrolejke, pre nas sa varila v kotliku krupica..Dospeli sa z okolia poschadzali a rozpravali do noci rozne pribehy, hralo sa na harmonike a spievalo ...v dialke na dalsich kopcoch tiez blikali ohniky a ozyvala sa hudba a spev...( dokonca som raz mala moznost vyskusat si aj taku dvojmetrovu fujaru.. ) Ked som mala 10r. tato romantika skoncila...Stryko s rodinou sa prestahoval ku Bratislave a ...ja som vymenila hory za senecke jazera..aj tam to bolo zase s bratrancami ...ale uz o niecom inom.. Haha...vidite, aky som ja pamatnik starych casov..ale su nadherne spomienky..Moje deti tiez radi chodili na Kysuce( bravali ich tam moji rodicia)...sice zazili uz len zlomok toho co ja, ale....aj tak dodnes su to vraj najkrajsie spomienky na prazdniny......a ten kraj tiez milujuuuuuu...)
  	Odpovědět•Citovat•Tisk •#

   

• Autor: Mona Status: expert	Re: Nejstarší vzpomínky Datum: 10.12.2007 17:11   A ještě si pamatuju chuť slávek pečených v ohni...v Bulharsku. Takže to mi byly 4 roky. Nic moc si z té dovolené nepamatuju, ale tu chuť ano.
  	Odpovědět•Citovat•Tisk •#

   

• Autor: Didi Status: expert	Re: Nejstarší vzpomínky Datum: 10.12.2007 21:24   Já si toho z období tak od trí let pamatuji taky hodne. Treba, kdyz jsme se s bráchou ztratili. On je o 3 roky mladsí a já jsem za ním samozreme vsude lezla. Jednou se sebral a zdrhnul z dvorku ke kamarádovi a já za ním. Máma samozrejme nic nevedela. Prisli jsem az navecer, mám oblítala pulku mesta. Táhli jsme se jak smradi, protoze jsem vedeli, ze bude mazec. Stacili jsem se zamknout na záchode, ale hlad nás vyhnal. Nebo si pamatuji, jaká jsem byla "frajerka", urcite jsem nechodila jeste do skoly a kluci chodili bobovat na kopec. Znáte to, brusle na kusu prkna a nejlépe na ledovkách. Pamatuji se, jak tam parta kluku, vsichni zase o 3 roky starsí, stála a nikdo se neodvazoval to sjet. Tak jsem jim to natrela. No byla jsem jeste blbá, nevedela jsem, co je to strach, asi.   Jo a na seno si taky vzpomínám. Nejlepsí bylo, kdyz se nás k babicce na Moravu sjela celá banda a nebylo uz kde spát, tak jsem spali na pude na sene.
  	Odpovědět•Citovat•Tisk •#

   

• Autor: Kashika Status:	Re: Nejstarší vzpomínky Datum: 10.12.2007 21:25   skrblice napsal(a): ....v zimě mě ve tmě > odkládali u zavřené školky, protože jinak by > nestihli autobus do práce. Já tam ve svých 3 > letech stála ve tmě a čekala, až přijde někdo do > školky. Dodnes na to vzpomínám a ........tahle vzpomínka > na dětství je jedna z těch, na kterou nikdy > nezapomenu. .......   Soní, něco Ti povím. Pro TOHLE jsme si asi podvědomě padly do oka. Mám naprosto stejně děsivý zážitky. A asi tušíš, proč v zimě nesnesu venku ani opuštěnýho psa a kočku a všechno to krmím a dělám jim pelíšky a byla bych schopná zabít člověka, kterej ty zvířata ( o lidech a DĚTECH se nezmiňuju) vyhodí na mráz. Jo, tohle jsem řekla jen několika lidem...a teď teda "veřejně"....Ono je to lepší. Mám Tě ráda, kušinko moje!!!!
  	Odpovědět•Citovat•Tisk •#

   

• Autor: Stano Status:	Re: Nejstarší vzpomínky Datum: 10.12.2007 21:30   Keria, právě jsem se ukázkově zasnila, díky. Připomnělas mi všechny prázdniny u tety v Jizerkách a jedny v Nízkých Tatrách - úplně jsem zapomněla na ty zvonečky v kopcích...
  	Odpovědět•Citovat•Tisk •#

   

• Autor: Majka Status: moderátor www.majkaj.webg..	Re: Nejstarší vzpomínky Datum: 10.12.2007 21:30   Ježiš, já taky čekávala na otevření školky, když mě tam naši museli nechat a mazat do práce. Ale žádný trauma se nekonalo. Já si připadala důležitá. A teď mě napadlo v souvislosti s tou školkou, byla jsem tam první den v "malinkáči" a zamilovala jsem se do Jirky Nétka (to mi byli 3) a vydrželo mi to až do 4. třídy
  	Odpovědět•Citovat•Tisk •#

   

• Autor: Didi Status: expert	Re: Nejstarší vzpomínky Datum: 10.12.2007 21:33   Didi napsal(a): ------------------------------------------------------- > Já si toho z období tak od trí let pamatuji taky > hodne. Treba, kdyz jsme se s bráchou ztratili. On > je o 3 roky mladsí a já jsem za ním samozreme > vsude lezla. Jednou se sebral a zdrhnul z dvorku > ke kamarádovi a já za ním. Máma samozrejme nic > nevedela. Prisli jsem az navecer, mám oblítala > pulku mesta. Táhli jsme se jak smradi, protoze > jsem vedeli, ze bude mazec. Stacili jsem se > zamknout na záchode, ale hlad nás vyhnal. Nebo > si pamatuji, jaká jsem byla "frajerka", urcite > jsem nechodila jeste do skoly a kluci chodili > bobovat na kopec. Znáte to, brusle na kusu prkna a > nejlépe na ledovkách. Pamatuji se, jak tam parta > kluku, vsichni zase o 3 roky starsí, stála a nikdo > se neodvazoval to sjet. Tak jsem jim to natrela. > No byla jsem jeste blbá, nevedela jsem, co je to > strach, asi. Jo a na seno si taky vzpomínám. > Nejlepsí bylo, kdyz se nás k babicce na Moravu > sjela celá banda a nebylo uz kde spát, tak jsem > spali na pude na sene.     Jezis, kdo to cetl, ten si musí myslet, ze jsem se zbláznila. Samozrejme, brácha je o 3 roky starsí.
  	Odpovědět•Citovat•Tisk •#

   

• Autor: Stano Status:	Re: Nejstarší vzpomínky Datum: 10.12.2007 21:35   Didi, pochopily jsme, neboj .
  	Odpovědět•Citovat•Tisk •#

   

• Autor: Didi Status: expert	Re: Nejstarší vzpomínky Datum: 10.12.2007 21:38   Kashika napsal(a): ------------------------------------------------------- > skrblice napsal(a): ....v zimě mě ve tmě > > odkládali u zavřené školky, protože jinak by > > nestihli autobus do práce. Já tam ve svých 3 > > letech stála ve tmě a čekala, až přijde někdo do > > školky. Dodnes na to vzpomínám a > ........tahle vzpomínka > na dětství je jedna z > těch, na kterou nikdy > nezapomenu. > ....... Soní, něco Ti povím. Pro TOHLE jsme > si asi podvědomě padly do oka. Mám naprosto stejně > děsivý zážitky. A asi tušíš, proč v zimě nesnesu > venku ani opuštěnýho psa a kočku a všechno to > krmím a dělám jim pelíšky a byla bych schopná > zabít člověka, kterej ty zvířata ( o lidech a > DĚTECH se nezmiňuju) vyhodí na mráz.Jo, tohle jsem > řekla jen několika lidem...a teď teda > "veřejně"....Ono je to lepší.Mám Tě ráda, kušinko > moje!!!!     Tak y vám to prijde, ze tenkrát se s námi rodice tak ne.rali, jako dneska? Nevím ovsem, jestli je to dobre, ci spatne. Ale kdyz si vzpomenu, ze nasi delali na smeny a obcas jsem byli doma az do vecera do pul jedenácté sami, nekdy mozná i v noci, anebo, ze nás pousteli ven uz pomerne malé, to si nedovedu vubec prestavit. Ale je fakt, ze se nikdy nic nestalo, nastestí. Byli jsme celkem dost samostatní.
  	Odpovědět•Citovat•Tisk •#

   

• Autor: Stano Status:	Re: Nejstarší vzpomínky Datum: 10.12.2007 22:06   Když jsme byly malé, brával nás tatínek na zkoušky do divadla. Koukat se, jak někdo hraje, to nás moc nebralo, ale za to prolejzat celý divadlo, všechny ty chodby v podzemí, maskérny, otvírat šuplíčky na šminky, galérky, vkrádat se do šaten, do kostymérny, kde byl asi dvacetimetrovej narvanej věšák, vylízt tajně po schůdkách nahoru na rampu, odkud se svítí jeviště, to vám bylo něco... A taky jsme se vkrádaly za prázdný bar a hrály si na občerstvení... A když už nás otec vehnal do hlediště, abychom se přiučily kultuře, moc nás to nebralo - inu bavily jsme se tím, že jsme se plazily pod sedačkama a sbíraly tam popadané zaprášené stoleté bombóny, závodily jsme, kdo toho najde víc, a pak jsme to sežraly...
  	Odpovědět•Citovat•Tisk •#

   

• Autor: Didi Status: expert	Re: Nejstarší vzpomínky Datum: 10.12.2007 22:15   Stano, to mohlo bejt pekný, v tom divadle. Tak to já se akorát pamatuji, jak jsem se byla podívat do oceláren, kde byl otec tavicem, nedobrovolne. Chtel bejt operní zpevák, ale rezim to s ním myslel jinak. Ale byla jsem tenkrát i v novinách.
  	Odpovědět•Citovat•Tisk •#

   

• Autor: Kashika Status:	Re: Nejstarší vzpomínky Datum: 10.12.2007 22:38 Hodnocení fotografie "Nejstarší vzpomínky": 5   Didi, naše máti dělala vždycky 3 ranní, 3 odpolední, 3 noční. Od 21 do rána jsme byli s bráchou sami doma, jemu byly 3, mně teda 5 a pamatuju si (bydleli jsme v přízemí), že jsem v noci řvala tak, že u nás pak do rána seděla sousedka, nebo nás přenesla k sobě. Máma makat musela a jinak to asi tehdy nešlo, ale bylo to krutý. Naštěstí lidi byli tak nějak solidárnější, sousedi si dost pomáhali, aspoň u nás.     Majko, docela bych Tě chtěla vidět, v prdeli na konci světa, kde bylo pár paneláčků, pár starejch německejch baráků, hned za družinou les a všude sníh po pás a absolutní tma. A spíš potkat vlka než člověka.... Hmmm, asi jsem byla posera, dneska bych si zapálila cigáro a počkala si na vychovatelku, tehdy mě to nenapadlo....
  	Odpovědět•Citovat•Tisk •#

   

• Autor: Anavi Status: expert	Re: Nejstarší vzpomínky Datum: 10.12.2007 23:10   Holky, vy, co patříte mezi čekatelky před školkou, máte můj hluboký obdiv. Mě by mamka nenechala samotnou ani na chvíli - nešla snad ani s košem, když by se mnou nezůstal v tu dobu někdo odpovědný - viděla hned spoustu průšvihů: že strčím klíč do zámku a ona už se nedostane domů, nebo že vylezu na balkon nebo prostě jen za tu chvíli zatoužím nějak experimentovat. Když mi pak v dospělosti kámoška řekla, že nechá doma čtyřletýho kluka a jde přes ulici do sámošky, tak jsem se rosila. Teď vidím, že mnohé z vás toho musely prožít daleko víc
  	Odpovědět•Citovat•Tisk •#

   

• Autor: Keria Status: expert	Re: Nejstarší vzpomínky Datum: 10.12.2007 23:19   ..no..ked sa tu bavite o traumatu z " tmy a opustenosti "..Tak take nieco mam aj ja ...a dokonca som To ziskala nie ako vy v detstve, ale len pred par rokmi - takmer na stare kolena Ked sme sa sem , do tohto domu, nastahovali, tak toto bola este len rozostavana lokalita na kopci....a ja som takto takmer 3 zimy!!! chodila vecer z prace od autobus. zastavky - vzdialenost asi 10 min , po totalne opustenej ulici, kde nefungovalo ziadne osvetlenie- boli tam nejake technicke a pravne problemy a mesto to nechcelo prevziat a dat do prevadzky!!! Najskor kusisko cesty cez maly pusty kopcek , potom par obyvanych domov ...a potom dlho nic - len rozostavane domy..a az potom my...Nejake svetielka bolo vidno len v dialke, hlavne na protilahlych kopcoch a nad mestom....Nikdo okrem mna tu takmer na autobus nechodil ( oni skoro vsetci z okolia boli rozumne motorizovani!!!)...Najma ked sa ku tme pridruzila este hmla, to len bolo desive...niekedy som ani nevedela kde vlastne som, clovek si pripadal, akoby bol jediny na svete v hustej cernote... ale o nic lepsi nebol ani pocit, ked sa nahodou niekde ozvyvali nejake kroky... hihi...tak to bol dalsiiii des, ci sa neblizi nejaky Jackrozparovac ...UFUF!!!... ..no a toto UFUF mi zostalo dodnes - ked idem sama vecer po nasej ulici ( stale je tu relativne maly pohyb)..tie blbe pocity sa vracaju a ....mindraky asi zostanu navzdy..
  	Odpovědět•Citovat•Tisk •#