Já si toho z období tak od trí let pamatuji taky hodne. Treba, kdyz jsme se s bráchou ztratili. On je o 3 roky mladsí a já jsem za ním samozreme vsude lezla. Jednou se sebral a zdrhnul z dvorku ke kamarádovi a já za ním. Máma samozrejme nic nevedela. Prisli jsem az navecer, mám oblítala pulku mesta. Táhli jsme se jak smradi, protoze jsem vedeli, ze bude mazec. Stacili jsem se zamknout na záchode, ale hlad nás vyhnal. 
Nebo si pamatuji, jaká jsem byla "frajerka", urcite jsem nechodila jeste do skoly a kluci chodili bobovat na kopec. Znáte to, brusle na kusu prkna a nejlépe na ledovkách. Pamatuji se, jak tam parta kluku, vsichni zase o 3 roky starsí, stála a nikdo se neodvazoval to sjet. Tak jsem jim to natrela.:D No byla jsem jeste blbá, nevedela jsem, co je to strach, asi.
Jo a na seno si taky vzpomínám. Nejlepsí bylo, kdyz se nás k babicce na Moravu sjela celá banda a nebylo uz kde spát, tak jsem spali na pude na sene.