Didi, naše máti dělala vždycky 3 ranní, 3 odpolední, 3 noční. Od 21 do rána jsme byli s bráchou sami doma, jemu byly 3, mně teda 5 a pamatuju si (bydleli jsme v přízemí), že jsem v noci řvala tak, že u nás pak do rána seděla sousedka, nebo nás přenesla k sobě.
Máma makat musela a jinak to asi tehdy nešlo, ale bylo to krutý. Naštěstí lidi byli tak nějak solidárnější, sousedi si dost pomáhali, aspoň u nás.
Majko, docela bych Tě chtěla vidět, v prdeli na konci světa, kde bylo pár paneláčků, pár starejch německejch baráků, hned za družinou les a všude sníh po pás a absolutní tma. A spíš potkat vlka než člověka.... Hmmm, asi jsem byla posera, dneska bych si zapálila cigáro a počkala si na vychovatelku, tehdy mě to nenapadlo....