|
pátek 3. května, 01:34 Svátek má Alexej
|
|
Vyhledávání
Co se kde šustne
Zajímavé foto
|
Navigace: Ostatní a volné téma
hodnocení: 4.70
 
Diskutujte!
Ostatní a volné téma. Aneb co se nikam nevešlo..
Podkategorie:
Diskuze
Komentáře a názoryUpozornění
Bohužel, do tohoto fóra mohou přispívat pouze přihlášení návštěvníci. přihlášení
Nejste registrovaní? zaregistrujte se! Nezabere vám to víc jak 20 sekund a získáte množství výhod! registrace
|
zpět do na seznam příspěvků
Příspěvky v diskuzi vyjadřují názory jednotlivých diskutujících. Redakce serveru nemůže ovlivnit jejich obsah.
Provoz diskuze se řídí Pravidly zasílání příspěvků na serveru Week.cz.
Provoz diskuze se řídí Pravidly zasílání příspěvků na serveru Week.cz.
Re: Cesta do zamestnani
Anavi, to už byla druhá práce, kterou jsem sehnala po roce a půl nezaměstnanosti, mezitím se mi sem tam podařilo příštipkařit a dělat lektorku přes počítače.
Re: Cesta do zamestnani
Re: Cesta do zamestnani
Ale já si nestěžuji, jen doplňuji informace k tomu, že je v některých regionech a od určitého věku člověk rád za skoro jakoukoliv práci, i mizerně placenou.
Re: Cesta do zamestnani
Všechno je relativní... Mám známé, před kterými se stydím říct, že ráno za takový plat vůbec vstanu do práce (protože oni by pod třicet nešli), pak mám známé (nebo i příbuzné z Moravy), před kterými se skoro stydím říct, kolik beru, protože by jim to připadalo jako balík.
Re: Cesta do zamestnani
To je fakt dilema muset se rozhodnout mezi lepsim bydlenim za cenu horsi nebo zadne prace nebo lepsi praci a drahym popr, malym bydlenim. Tady je to taky tak. Napr. v Mnichove se sezene dobra prace, ale byty tam stoji 2x tolik nez jinde, o pozemcich ani nemluve. Ty jsou pro normalni lidi nedostupne.
Re: Cesta do zamestnani
tak celou tuhle diskuzičku bych poslala našim politikům, to by si početli. Dělala jsem 27let v jednom podniku u nás v městečku. Do práce jsem to měla 15 minut chůze. Po 20 letech se firma přesidlla o kousek dál, tak jsem to měla chůzí 30 minut. Občas jsem jela i autem. Jenže firma zeštíhlovala, tak se zeštíhlovala i účtárna a já po 27 letech jako účetní jsem byla bez práce. Bylo mi 46. Česky řečeno....STARÁ. Nepočítaně pohovorů
....k ničemu. Pak jen díky tomu, že ve firmě dělala moje spolužačka ze základky, mě vzali do firmy jako účetní. Dojíždění 20 km autem, občas autobusem.Vydržela jsem tam 4 měsíce a šla znovu raději na pracák, páč se tam přes soud dohadovali jednatelé. Jeden dělal většího pána než druhý a to co chtěli, jsem tedy v účtařině odmítala dělat. Pak mě paní na pracáku našla práci opět jako účetní. Mezi tím znova milion pohovorů k ničemu. Dojížděla jsem autem 10 km. Byla jsem tam spokojená. Jenže to byla firma stavební....mosty-silnice. Když Bárta zrušil veškeré zakázky, firma začla propouštět a já šla taky. Šlo nás tenkrát z firmy okolo 100 
. Tak mi dcera domluvila práci ve skladě ve firmě u nás v městečku. Dělá tam mzdovou účetní. Když člověk nemá známosti, je to o ničem. Tak tedˇ to mám do práce 20 minut chůze nebo 5 minut autem. Peníze míň pochpitelně, ale zase neutratím za benzín jako když každý den dojíždím, tak se to nějak srovná. Doufám, že tu už vydržím do důchodu. Sice mám dvě směny, na který si nezvyknu, ale co se dá dělat. Už mám 5 na krku a tím je člověk fakt odepsaný. A už jsem slyšela i od ženských, že ve 40 už jsou taky starý. Chtějí mládí, páč si je vychová firma k obrazu svému.
(Hana)
Re: Cesta do zamestnani
Anavi, tak nikomu neříkej kolik bereš a máš to vyřešené. Já např. nevím, kolik bere můj manžel
nikdy jsem po jeho výplatních páskách nepátrala.
Re: Cesta do zamestnani
zrovna tak se cítím já. Takže nikde neříkám, kolik beru. Když pak ale slyším, že holka vysokoškolačka po škole má 10 hrubýho a ještě je ráda za práci, tak si už nestěžuju.
Je to fakt hrůza dneska.
Re: Cesta do zamestnani
My jsme se sem stěhovali hlavně kvůli zdraví dětí, ve městě byly pořád nemocné, syn skončill i na JIPce, tady velké zlepšení. Já umím žít i na samotě, i v rušném velkoměstě. Je fakt, že tady se mi přes všechny problémy líbí úplně nejvíc.
Re: Cesta do zamestnani
Driv to nebyl takovy problem, i v pohranici byla prace, kdyz uz nic jineho tak treba v JZD. Dnes je vsechno v haji.
Re: Cesta do zamestnani
budul, opravdu z tohoto důvodu neříkám. Je to jedna z věcí, o které opravdu nemluvím. Když už se někdo odváží na to zeptat
, odpovídám, že dost na to, abych poplatila složenky, ale ne dost na to, abych ušetřila třeba na dovolenou u moře. Ale bez toho se dá žít.
www.evciny-stra..
Re: Cesta do zamestnani
Jsem ráda,že nejsem sama,já nevím,kolik bere on a on neví,kolik beru já.Manželovu výplatní pásku o rozměru A4 jsem viděla jednou,našla jsem tam příplatek na čištění oděvů a když jsem se ho dožadovala,tak mě poslal někam
Re: Cesta do zamestnani
Evčo, mám to bohužel stejně, že řeším jen tu částku, která doputuje na účet. Jenže naše mzdová je tak trochu zmatkář, takže kolegyně, která pečlivě kontroluje, už párkrát přišla na chybu. Buď v částce mzdy nebo jí chyběly stravenky a tak. Já mám přibližně každý měsíc stejně,řešila bych to asi jen v případě, že by se to lišilo víc jak o tři stovky, jinak jsem takovej blbec, že to nechávám být a nic nepitvám
.
(Hana)
Re: Cesta do zamestnani
jakou práci, resp. zaměstnání
byste chtěli mít, abyste mohli říct, že je pro vás práce i koníčkem???
Re: Cesta do zamestnani
Tak to vím úplně přesně. Realizace zahrad
***
Ale já musím říct, že mě baví i to, co dělám. Mám ráda komunikaci s lidmi, řešení neřešitelného, dohledávání nedohledatelného
Re: Cesta do zamestnani
Anavko, už ze své pracovní pozice vím, že se peníze NIKDE!!! neříkají.
Kolik bere manža vím přesně do koruny, neb to připluje na náš společný účet. Na rozdíl ode mne on to neví kolik mám já, neb na internetové bankovnictví mám přístup pouze já.
I synátor si ve 20 prožil jak je těžké sehnat práci a ocitl se na pracáku. Dělal za 14.000,- hrubého, přes 2.500,- projel měsíčně za benzín neb dojížděl. Myl venku i v mraze ojeté náklaďáky a šéfka jim chtěla šlapat na prsty u rukou aby dělali s kamarádem lépe.
. Kamarád se ozval a byl odejít a mladej to ukončil sám. 