pátek 3. května, 05:29 Svátek má Alexej
|
Vyhledávání
Co se kde šustne
Zajímavé foto
|
Navigace: Ostatní a volné téma
hodnocení: 4.70
Diskutujte!
Ostatní a volné téma. Aneb co se nikam nevešlo..
Podkategorie:
Diskuze
Komentáře a názoryUpozornění
Bohužel, do tohoto fóra mohou přispívat pouze přihlášení návštěvníci. přihlášení
Nejste registrovaní? zaregistrujte se! Nezabere vám to víc jak 20 sekund a získáte množství výhod! registrace
|
www.majkaj.webg..
Re: Cesta do zamestnani
Věro, ty taky nejsi standardní zaměstnavatel, je ti jasné, že dobrého zaměstnance je třeba rozmazlovat. Lidí je všude jako sraček, ale skutečně schopných zaměstnanců jako šafránu.
Re: Cesta do zamestnani
Re: Cesta do zamestnani
ano, najít místo je problém, ale najít dobrého zaměstnance je taky problém
Re: Cesta do zamestnani
Bohužel to často zaměstnavatelé nechápou,takže je v mnoha firmách oblíbená věta: Za tebe jich venku čeká deset dalších... ale jakých? Je mi líto, když dobrý člověk odejde a pak se na jeho místě vystřídá x - s prominutím - lemplů, než se vybere někdo trochu schopný.
Re: Cesta do zamestnani
Blbci jsou na obou stranách "barikády".
A tak trochu nechápu, proč je takový nezájem o lidi přes 50. Děti už mají odrostlé, jsou ještě zvyklí pravidleně chodit do práce a ne se flákat na podpoře, mají zkušenosti i ochotu pracovat dýl. No asi už nemají (nemáme, nějak to vypadá, že sebe z toho vylučuju, ikdyž se mě to týká taky) tu flexibilitu a znalosti jazyků nebo počítačů jako ti mladší, ale to snad není všude hlavním kriteriem. Možná se jen mladí vedoucí bojí zaměstnávat starší lidi (asi aby náhodou nebyli lepší než oni ).
Re: Cesta do zamestnani
Tak to jim tedy upřímně závidím. U nás mají firemní auto akorát ředitelé a pár vyvolených.
Zas na druhou stranu, při množství lidí ve fabrice by to bylo spíš na firemní autobusy
Ale nestěžuju si, jsou na tom lidi daleko hůře.
Re: Cesta do zamestnani
Ano, dobrých zaměstnanců je jako šafránu a v dnešní době se jich majitelé firem určitě nezbavují (alespoň těch středních a menších firem, kde mají přehled, koho zaměstanávají a jaký zaměstnanec je).
Re: Cesta do zamestnani
Stojím plně za Jájou. Přestěhovali jsme se z města do horského pohraničního okresu, problémy se sehnáním práce jsou tu obrovské.... i na "podřadné" práce, vzdělaný člověk to má ještě komplikovanější, na tyto práce ho přijmout nechtějí. Že jsem stará mi dávají najevo už od mých cca čtyřiceti (ve vzhledu a neflexibilitě to rozhodně není, strčím mnohé mlaďochy do kapsy levou zadní....PC i jazyky ovládám velmi dobře).
Když se zaměstnání sehnat podaří, člověk musí počítat s tím, že je ve velmi nerovnoprávném postavení, buď se tomu plně podřídí, nebo je taková palice jako já, dá výpověď, nebo se ho zaměstnavatel zbaví. A situace se opakuje.
Velmi obvyklé je, že za stejnou práci ve stejné firmě pracovník v Praze dostává o několik tisíc více na výplatě než tady na venkově. Vyzkoušeno na vl. kůži, ne jedna paní povídala.
(Že by některého zaměstnavatele zajímalo, jak se do práce dostanu, hahaha. Prosila jsem o to, abych mohla do práce přijít o pět minut později, zaměstnavateli jsem věnovala každý týden 2 až 4 hodiny své práce zdarma, ani náhodou. Pro nás by to byla obrovská úleva, nejezdí k nám žádné spojení, manžel mne vozil na spoj do vedlejšího města, aby se vrátil domů a za dvacet minut vyjel znova on a syn do práce a do školy. Když mi začaly problémy s plotýnkami, netoleroval to, práci po mně chtěl i v době nemocenské, což jsem odmítla, nakonec mne na nemocenské vyhodil. Využil nové úpravy v Zák. práce, bylo to sice podle právníků právně špatně, ale musela bych se s ním soudit a na to peníze nemám.)
Právě jsem ve velmi tíživé situaci (máme hypotéku, děti na školách), sháním zaměstnání, tady je to beznadějné, v krajském městě si raději vyberou z místních, nemají rádi přespolní (dojíždění není komplikace pro mne, ale pro zaměstnavatele), ale jezdit za prací až do Prahy, kde bych uplatnění i finančně přiměřené našla, zatím nechci, možná i na to dojde. Ale to bych úplně popřela to, proč jsme sem odešli.
Od kamarádů personalistů vím, že velmi často vyřazují lidi, jejichž CV má v datu narození 195*, 196*, brzy už i 197*.
Re: Cesta do zamestnani
Kirsten a vy jste s tim nepocitali, kdyz jste se rozhodli prestehovat? Myslim s tou nezamestnanosti? Nebo jsi neco mela v zaloze a nevyslo to?
Re: Cesta do zamestnani
Je to smutné tohle číst. Ve svém věku už to mám opačně. Když vidím životopis, který začíná 198* nebo dokonce 199* tak si říkám: Takový mládě, s tím bude ještě práce .
Re: Cesta do zamestnani
didi, já myslím, že to vyplývá z textu. K. práci měla, ale z důvodu nemoci se jí zaměstnavatel "zbavil"
Re: Cesta do zamestnani
Ono je to relativni , Anavi. Treba my mame taky vecny problem s kvalitnimi zamestnanci a pritom platime nadstard, ale take neco pozadujeme, to je pravda. Dneska uz automechanik musi bezne umet s pocitacem, musi umet i zaklady anglictiny, aby mohl pracovat s navody atd. atd. Ale napr. u uchazece pres 50 uz vahame, je to manualni prace, cely den na nohou a to uz kazdy neda v tomto veku.
Re: Cesta do zamestnani
Jo aha.Ja osobne bych mela strach se do takove oblasti prestehovat, i kdybych momentalne misto mela. Prave, ze clovek nikdy nevi, jak dlouho ji bude mit a zda najde potom neco jineho.
(Hana)
Re: Cesta do zamestnani
Moje mamka - učitelka, 72 let, ani jeden den ještě nebyla v důchodu. Několikátý rok dělá ve školní družině, nezabírá nikomu místo, nikoho jiného prostě nesehnali na úvazek od 12 do 16 hod. přistoupila i na to, že je placená jako vychovatelka, protože jako vysokoškolsky vzdělanou učitelku by jí nazaplatili. Letos to už vypadalo, že konečně zůstane doma, ale zase jí ukecali mělo se rušit její oddělení v družině, nakonec zůstalo, prosadily si to matky na materšké dovolené, které mají starší děti ve 4. třídě a nejsou ochotné si je vyzvedávat po obědě ze školy, ale nechávají je v družině až do 16 hodin.
Re: Cesta do zamestnani
Když jsem byla zaměstnaná, jezdila jsem denně 70 km (tam a zpět), nevadilo mi to, protože náklady na phm dělaly malý zlomek platu a cesta trvala max 30 min. Ale měla jsem hlídací babičku, která mi syna vyzvedla ze školky, jinak by to nešlo. Taková babička by se měla vyvážit zlatem. Doufám, že jednou budu taková taky.
Re: Cesta do zamestnani
Didi, počítali. Domluvili jsme se s manželem, že se sem přestěhujeme až po té, co seženu práci. Ale o tu jsem přišla, resp. dala jsem výpověď, protože jsem nesouhlasila s postupy nadřízeného (jak jsem psala, jsem palice), do toho přišla krize a všechno bylo jinak.
Ty platy tu jsou děsivé. Soused dělá závozníka (nebo jak se tomu říká, rozváží pečivo), vstává ve tři ráno a jede odvézt zboží do Prahy za desítku. Je to už pán v letech, oproti nám má výhodu, že barák zdědili, nekupovali a nerekonstruovali. Ženské v těch součástkárnách a balírnách dělají za minimální mzdu. Nevím, jak vyžijí, chleba tu levnější není, obecní nájmy jsou taky dost drahé, nechápu. Když se podíváte do nabídky brigád, je obvyklé, že i za noční práci je cena 50,- Kč/hod. Nabídky jsou obvykle v krajském městě, nějak se tam člověk musí dopravit a to už pak opravdu zvažuje, jestli se to vyplatí.