středa 15. května, 05:08 Svátek má Žofie
|
Vyhledávání
Co se kde šustne
Zajímavé foto
|
Navigace: Co se jinam nehodí
hodnocení: 4.60
Diskutujte!
Je spousta věcí na které tu není chlíveček
Podkategorie:
Diskuze
Komentáře a názoryUpozornění
Bohužel, do tohoto fóra mohou přispívat pouze přihlášení návštěvníci. přihlášení
Nejste registrovaní? zaregistrujte se! Nezabere vám to víc jak 20 sekund a získáte množství výhod! registrace
|
Re: Nejstarší vzpomínky
Lado - mě bylo asi tři a půl a přivezli ségru z porodnice a já o ní prohlášila, že je ošklivá, že ji nechci a ať ji vrátí a přiletěla mi první facka, kterou si pamatuji
Jinak si ani ze školky toho moc nepamatuju - pouze to, jak mi paní učitelka dělila čočku, na dvě hromádku, kterou musím sníst a kterou mám nechat a já to naházela zpátky a učitelka zase přišla a zase to naházela na tu původní, kdo ale vyhrál už nevím
A ještě jeden zážitek ze školky - nebyla jsem zrovna nejklidnější a nejhodnější dítě, tak jsem na jedné besídce musela říkat: "chci být strašně hodná holka, nevím však jak, na to, kdybyste náhodou někdo věděl pokračování, tam mi to sem hoďte, ať vím, co jsem si to tenkrát vlastně na povel učitelelek přála
Re: Nejstarší vzpomínky
Re: Nejstarší vzpomínky
Libi, to jsi musela říkat poměrně hezkou větu. Já jsem musela na škole v přírodě psát 50x větu: "Už nikdy nebudu říkat slovo prcguma" Ve třetí třídě prosím. Teď se mi to v té souvislosti s tebou vybavilo.
A byla jsem v tom opravdu nevinně, já ani nevěděla co to znamená, jen jsem to použila v souvislosti s vytahanou gumou na teplákách spolužáka.
A jak jsem k tomu přišla? Hrály jsme si parta dětiček na dětském hřišti a u pískoviště ležela ona kritická věc. A starší kluci, kteří tam klátili nohama na lavičce nám horlivě oznámili co to je, na co se to používá ovšem nééé. No a mě to slovo utkvělo v paměti. ( A pak že si hovno pamatuju, že jo)
Re: Nejstarší vzpomínky
Re: Nejstarší vzpomínky
Amee, tvé dětské smutné zážitky mě dohnaly skoro až k slzám!!! To mi nedělej!!!
Já si toho hodně pamatuji z období, kdy jsem začala chodit do školky, dřív asi ne
Re: Nejstarší vzpomínky
Re: Nejstarší vzpomínky
Re: Nejstarší vzpomínky
Re: Nejstarší vzpomínky
Re: Nejstarší vzpomínky
Teda koukám, samý trauma z dětství.
Já měla dětství jako v pohádce.
Ale přece jen si vybavuju jedno traumíčko - nevím přesně, kolik mi bylo (3,4?), jsme šly se sestřenicí kvůli něčemu do kostela s košíčkama květů a máma mě doma oblíkala do bílých krajkových šatiček. Tak to jsem teda hodně protrpěla a šla ubrečená. Naštěstí to byl jediný případ, kdy mě nutila do šatů. Pak už ne. Dokonce mě šla omluvit do školy, aby se učitelka nezlobila, že chodím pořád v kalhotách, že na mě šaty prostě nedostane.
Jo, máma mě chránila před každým traumatem, jakoby podvědomě tušila, že si jich užiju dosytosti v dospělosti...
Amee, s těma kohoutama jsi mě dostala.
Skrblice, máš skoro stejný zážitky jako Kash, ona to sem taky asi napíše.
Ještě se mi vybavil jeden ze školky - nutili mě jíst rajskou polívku
Ale zase tady byla máma, která odešla z práce a nechala se zaměstnat ve škloce jako pomocná síla, aby tam byla se mnou a já se otrkávala mezi dětma a přitom neutrpěla žádnou psychickou újmu.
Re: Nejstarší vzpomínky
Re: Nejstarší vzpomínky
Re: Nejstarší vzpomínky
Ty jo, že já tohle téma vůbec otvírala...
No tak ještě si pamatuju, že mě tatínek budil do školky někdy před půl šestou, neb hákoval od šesti ráno v šest kilometrů vzdálené obci, takže to byl horor mě z postele dostat. Pak mě posadil polospící na stůl a oblíkal mě, zatímco já řvala. Ve školce jsem měla přihrádku furt s nějakou panenkou nebo kočárkem (teda jako obrázeček místo čísla na dvířkách, znáte to), což mě děsně štvalo, chtěla jsem s autem (vůbec jsem vždycky prahla po autech, tatrovce, vláčcích apod. - teď si to konečně vynahrazuju), a představte si, že jsem se na závěr školky dočkala - zbyla na mě skříňka se zeleným autíčkem, byla jsem děsně pyšná .
Re: Nejstarší vzpomínky
Teda holky, koukám, že jsem vás nějak rozesmutnila.
Vždyť se to stalo už před strašně moc lety. Tak už je to opravdu jen vzpomínka.
Máma se znovu vdala a já měla novýho úžasnýho tátu a mám doteď.
Ale díky všem
Re: Nejstarší vzpomínky
Re: Nejstarší vzpomínky