sobota 11. května, 17:55 Svátek má Svatava
|
Vyhledávání
Co se kde šustne
Zajímavé foto
|
Navigace: Okrasná zahrada
hodnocení: 5.00
Diskutujte!
Neroste vaše zelená radost, nebo naopak roste až moc? Sdílejte s ostatními fotky, rady a zkušenosti..
Podkategorie:
Diskuze
Komentáře a názoryUpozornění
Bohužel, do tohoto fóra mohou přispívat pouze přihlášení návštěvníci. přihlášení
Nejste registrovaní? zaregistrujte se! Nezabere vám to víc jak 20 sekund a získáte množství výhod! registrace
|
Re: Nenáročné mrazuvzdorné květiny a rostliny
něco jsem našla, tak si to sem vložím, ať je to hezky pohromadě [www.zahrada.cz]
Josef Basík (96), Josef Basík, 29.11.2002 20:39 Uvedené druhy jsou vhodné, ale výběr je mnohem širší. Je třeba skloubit potřebu na stanoviště a dobu kvetení. Takže pro polostinné vlhčí místo bych použil na jaře kvetoucí kamzičníky (Doronicum) a srdcovku (Dicentra), v létě bohyšky (Hosta) a čechravy (Astilbe). Pro trochu slunější stanoviště bych neopomněl na pěkné vyšší zvonky broskvolisté (Campanula persicifolia) a nižší kloubkaté (Campanula glomerata) spolu s astrou chlumní (Aster amellus) a turany (Erigeron). Při výběru to chce mít základní předhled o druzích a pokud nemáte, měl by vám poradit někdo, kdo tomu rozumí nebo si můžete zajet podívat nejlépe v létě do nějaké jihočeské či moravské vísky. Určitě zde ještě najdete pěkně osázenou klasickou předzahrádku a majitelka vám prozradí jak se která kytička jmenuje.
Re: Nenáročné mrazuvzdorné květiny a rostliny
Re: Nenáročné mrazuvzdorné květiny a rostliny
[www.zivotnistyl.cz]
Re: Nenáročné mrazuvzdorné květiny a rostliny
Moni, v této diskuzi si taky určitě najdeš svoje . Něco u vás úplně vidím
Rady
NA VENKOV
Navštívili jsme příjemnou zahradu uprostřed klidného venkovského prostředí. Přestože jeví jasné známky tradičního venkova, některé prvky ji usvědčují z vlivu současných trendů… Myslíte si, že má venkovská zahrada popřít sebe samu a přijmout prvky moderního stylu?
Vidět typickou venkovskou zahradu není v poslední době tak jednoduché. Spíše najdete takzvanou zahradu na klíč s prvky jakéhosi moderního chápání rychlé výsadby, v níž převládá oplocení z tújí, rozsáhlá a zavlažovaná trávníková plocha nebo vždyzelené dřeviny. Zahrada, kterou jsme navštívili, sice není typicky venkovská, ale zahradník i přes indicie prostředí musel hledat kompromis mezi svojí spontánní vizí a požadavky majitelů. Mezi ně patřilo kromě výsadby nových ploch i zachování starých ovocných a vždyzelených dřevin. Například stařík zimostráz, který se dožil úctyhodných čtyřiceti let. Na přání majitelů ho autor zahrady Ludovít Vachút ošetřil a přesadil. Riziko bylo velké, ale přirozená síla zimostrázu větší a nyní zdobí příjezd ke garáži.
Bez starožitné lavičky to nejde
Majitelé pozemku mají v oblibě starožitné kusy nábytku a architekturu nekompromisně se odlišující od chladných linií současného trendu. V zahradě najdete milá zákoutí, jako například posezení na starých krásných lavicích pod střechou z rákosí nebo doplňky, které na venkově nesmějí chybět – dřevěný vinný sud, koňský chomout nebo sušené plody. Jistou přízeň si určitě získá i starožitná lavice uprostřed zahrady. Zahradník se při tvorbě musel přizpůsobit majitelům, prostředí i prolínajícím se stylům. Převažuje proto velká travnatá plocha obklopená z obou stran výsadbou ohraničenou zvlněným okrajem. Rozsáhlá plocha anglického trávníku není typická pro venkovské zahrady, ale současný trend čistých monokulturních travnatých ploch se často svojí elegancí přimlouvá za její výsadbu. Zkuste se zamyslet nad přirozeností trávníku, na němž kvetou kopretiny, pampelišky nebo léčivé bylinky. Takový trávník je silnější a podpoří i ekosystém a rovnováhu v zahradě. Určitě jste si všimli, že na zahradě není žádná vodní plocha. I když majitelé rybníček ani jezírko nechtějí, myslíme si, že alespoň malá vodní plocha by zahradu nepokazila. Výsadba je prezentací původních vegetačních druhů v dané oblasti, jimiž se autor přirozeně inspiroval. Na ploše přibližně 560 m2 nechybějí borovice, bříza, vrba, dominantní červený javor nebo popínavky jako břečťan, psí víno nebo vistárie. Celou kompozici doplňují různé druhy okrasných trav, kvetoucích trvalek a samozřejmě i léčivých bylin. Vyvýšené záhony jsou lemovány akátovým dřevem v jeho nejpřirozenější formě. Ale jaká by to byla zahrada u rodinného domu na venkově, kdyby neměla plochu na pěstování jedlých plodin? Majitelé si zahradu rozdělili na dvě části – relaxační a užitkovou. Při prvním pohledu je ukryta za bohatou výsadbou dolní části pozemku. Máte pocit, že by snesla ještě více zeleně a kvetoucích trvalek? Máte pravdu, ale opravdové kouzlo přírody potřebuje vždy čas. Naše rada zní: nechte si vytvořit takový koncept, který si můžete postupně sami doplňovat o další oblíbené kousky. Dovolte zahradě přirozeně růst a možná nebudete trvat ani na sterilním trávníku bez pampelišek. Zkuste si vzpomenout na romantické zahrady našich babiček a vytvořte si tu pravou – venkovskou.
Podrobnosti najdete v březnovém vydání Pěkného bydlení.
Re: Nenáročné mrazuvzdorné květiny a rostliny
Venkovská zahrada
Re: Nenáročné mrazuvzdorné květiny a rostliny
Víkendová zahrada
Receptář speciál 3/2007 Léto na chalupě
Existuje mnoho možností, z nichž si můžeme vybrat styl pro vybudování zahrady u chaty či chalupy. Při jeho realizaci musíme ovšem vzít v potaz i fakt, že na chalupu a chatu jezdíme v lepším případě jednou za týden a na dovolené a zahradě se nemůžeme plně věnovat.
Abychom víkendovou zahradu přetvořili podle svých potřeb, musíme dobře poznat místní klimatické a půdní podmínky, důk- ladně prozkoumat pozemek a zjistit, kdy a kam v průběhu dne (a roku) svítí slunce, kde je naopak stín, vlhko či větrno. Přihlédnout bychom měli i ke krajině, v níž se pozemek nachází, a k tomu, zda je nemovitost součástí zástavby, nebo stojí na samotě uprostřed velkého pozemku a obklopují ji louky, sad nebo les. Do koncepce zahrady pak zahrneme terén, zídky, ploty, keře, stromy, kameny i stavbu na pozemku a následně pracujeme s materiály, které poskytuje okolí a jež jsou zastoupeny i v samotné stavbě, například s kamenem, cihlami a dřevem. Osazení zahrady a výběr místa K venkovské zahradě v první řadě patří trvalky, ovocné stromy a keře. Z okolí si vybereme vhodné planě rostoucí rostliny i křoviny a necháme je volně přejít do prostředí zahrady.
Základním předpokladem pro zdárný vývoj zeleně je určení vhodného pěstebního místa a kvality půdy.
Při zakládání záhonu myslíme na sezonní barevnou kombinaci, a protože chceme, aby naše zahrada kvetla po celý rok a záhony byly bohaté, i když se o ni nemůžeme starat denně, při koncepci záhonu nešetříme. Na vybrané místo proto vysadíme více květin od jednoho druhu. Vytvoří bohaté skupenství, v němž obvykle rostliny lépe přežijí sucho nebo jiné nepříznivé podmínky, které mohou nastat v době naší nepří- tomnosti a jestliže přece jen některé uhynou, několik jich dozajista přežije. Protože volíme rostliny, které v daném místě dobře prosperují, můžeme také poprosit sousedy o semena nebo odkopky z jejich zahrádek.Květiny, byliny i zelenina K přednosti venkovských zahrad (takových jaké známe z mládí, kdy jsme pobývali u tetiček nebo babiček na venkově) patřilo souznění květin, bylinek i zeleniny, které se v zahradě vhodně doplňovaly. I dnes si najdeme místečko na koření a bylinky, jako jsou divizna, routa, dobromysl, bazalka, majoránka, máta, meduňka, kostival, kontryhel, šalvěj, pelyněk, pažitka, petržel kudrnka, libeček a kopr. Do přirozené venkovské zahrady patří například modré a bílé zvonky, tulipány, růže, srdcovka, stračka, hvozdík, hrachory,čínské karafiáty, vlčí bob, slézovka, náprstník, kosatce, kopretiny, kalina, plaménky, kohoutek, pivoňka, kdoulovec, rozmanité lilie, konvalinky, měsíčky, hortensie, jiřiny, slunečnice a floxy. Voda a drobné stavby
Ani vodní prvky by v zahradě tohoto typu neměly chybět, byť v podobě uměle vytvořeného ,jezírka či rybníčku. Díky moderním technologiím se nabízí celá řada zajímavých a originálních řešení. Do zahrady patří i drobné stavby, které pozemek zkrášlí a nabídnou příjemné místo k odpočinku. Jsou to altánky, pergoly, zahradní krby, i nezastřešená místa k posezení s výhledem do okolí nebo do malebných míst zahrady.
Velmi oblíbeným prvkem zahrad jsou skalky a květinové zídky, které se na pozemcích kolem stavení objevují odedávna a často proto, že se v nich spotřebovával kámen, vysbíraný z pěstebních pozemků a políček. Dnes nejčastěji pomáhají vyrovnat terénní rozdíly na pozemku, tvoří přechody mezi terasou a zahradou, nebo stabilizují svahy.
Jsou však náročné na údržbu, proto je ve víkendových zahradách osazujeme jen méně náročnými trvalkami. Skalky vyžadují vhodné umístění. Aby působila přirozeně, uplatní se skalka nejlépe na svahu nebo ve zvýšeném
terénu. Pro starší majitele je ale takový terén velmi náročný na péči. Pohybovat se a shýbat mezi kameny ve svahu může být při určitém věku a horší fyzičce dost obtížné až riskantní, proto si budování zahrady v náročném terénu předem dobře uvážíme.
Pro tyto stavbu použijeme místní zdroje, aby materiál i rostliny přirozeně zapadly do okolní krajiny a budujeme je ze stejného materiálu. Rostliny sázíme do lehkých písčitých půd, často s příměsí rašeliny. Vhodným doplňkem pro skalku jsou nízké jehličnany, např. kleč, jalovce, smrky apod. Jestliže mají zídky sloužit jako oplocení, měly by být stavěny na základech a kameny ukládány do malty (platí i pro zídky vyšší než 80 cm).
Jak vybudovat suchou zídku
Pro stavbu suché zídky nejprve vybudujeme štěrkové lože a za zídkou nasypemedrenážní kapsu ze štěrku. Používáme kameny z pozemku nebo kupovaný neopracovaný lomový kámen. Podle stylu stavbydomu lze pracovat i s tesaným kamenem. Materiál ukládáme do kašovité zeminy tak, aby se tlak co nejlépe rozložil a napříč zídkou rozložíme tzv. vazbové kameny pro zvýšení stability. Pro osazení spár rostlinami (i pro lepší stabilitu) je vhodné, aby zídka byla mírně nakloněna směrem ke svahu. Tak se srážková voda snáze dostane ke skalničkám.
Re: Nenáročné mrazuvzdorné květiny a rostliny
Půvabná venkovská zahrádka s čistými liniemi a světlými štěrkovými pěšinami je obzvlášť vhodným řešením pro malé pozemky, protože dává zelené říši jasnoti a klidnou strukturu. Naproti tomu zahrady s volně rostoucími růžemi a trvalkami v pastelových barvách jsou skutečně krásné, teprve když mají dostatek prostoru. Pak mohou rostliny do určité míry nevázaně přerůstat jedna přes druhou.
Přirozeně do ní zapadnou i dekorativní objekty, jako třeba dřevěná ptačí budka, plot z lískových prutů nebo vysloužilá židle usazená do záhonu. Kdo si přeje mít stylově čistou nostalgickou zahradu, může využít litinové obelisky, jež růže povedou na cestě k nebi, olemovat záhony nízce střiženým zimostrázem nebo nechat porůst zahradní altán pnoucími růžemi.
Ty by ve venkovské idyle rozhodně neměly chybět. Do dvou až tří metrů dorůstající a opakovaně kvetoucí climbery mohou krášlit obelisky nebo zahradní loubí. Pergoly, ovocné stromy nebo větší pavilony unesou i silně rostoucí a jednou za sezonu rozkvétající ramblery s výhony dlouhými až pět metrů. Romantici, kteří se nebojí barev, mohou založit zahradu v nevázané venkovské náladě a vysázet žluté, červené a oranžové růže. Hladké růžové koule a různé předměty zašlých časů, jako staré konve z pozinkovaného plechu, pestrou růžovou zahradu citlivě obohatí.
Jen růže nestačí
Romantický šarm venkova ve své zahradě však nevykouzlíte pouze s pomocí růží. Vydatně vám pomohou také kvetoucí trvalky. Typickými obyvateli venkovských zahrádek a skvělými průvodci růží jsou stračky, zvonky, kakosty, náprstníky, kontryhele a šalvěj lékařská.
Náš tip: Mezi růžemi a trvalkami udržujte odstup alespoň 50 cm, aby mohly jejich listy rychle osychat po dešti: omezíte tak výskyt houbových chorob. Pokud se trvalky dostanou postupem času do blízkosti růží, měli byste sáhnout po zahradnických nůžkách a jejich rozpínání omezit.
Re: Nenáročné mrazuvzdorné květiny a rostliny
Re: Nenáročné mrazuvzdorné květiny a rostliny
Re: Nenáročné mrazuvzdorné květiny a rostliny
Chci už jaro!
[www.zahrada.estranky.cz]
mydlice skalní
šuškarda
heliant
Re: Nenáročné mrazuvzdorné květiny a rostliny
Rostliny vhodné pro osázení květinové zídky:
Re: Nenáročné mrazuvzdorné květiny a rostliny
Re: Nenáročné mrazuvzdorné květiny a rostliny
Rostlinky do betonových svahovek
Nedávno jsme v rámci staveb různých betonových zídek narazili na betonové svahovky. Čím se dá taková květinová zídka osázet, aby na ni byla radost pohledět? Na to se zaměříme právě dnes.
21.9.2006 | Zahrada | diskuse (3) Na samém úvodu si zopakujme, jak při stavbě květinové zídky postupovat. Nejdříve je potřeba vybrat si z poměrně velké nabídky svahovek, které se od sebe liší tvarem, velikostí a barevným provedením. Pokud máte v úmyslu postavit jen malou okrasnou zídku, stačí klást svahovky na základ ze štěrkopísku a vyplňovat je zeminou, do které posléze nasázíte rostliny. Ladoňce svědčí severní strana. Kvete i růžově, červeně, fialově či bíleU zídek větších a velkých, které budou mít i protipohledovou, případně podpůrnou funkci, je potřeba počítat s betonovým základem. Další postup je shodný s výše popsaným. Rostlin, jimiž můžete svahovky osázet, je skutečně mnoho a záleží jen na vás, jakou kombinaci zvolíte. Je dobré brát na zřetel světovou stranu, na niž je zídka orientována. Na severu se bude dobře dařit kapradinám a dymnivkám, jih osázejte třeba ježurou či kozincem a východ a západ je vhodný pro lomikámen, primulu či jaterníky. V následujících řádcích si představíme i jiné druhy rostlin, které si o zasazení na kvetoucích zídkách přímo říkají. Určitě si z nich nějakou vyberete.
Hvozdík čínský (Dianthus chinensis)
Tato letnička je oblíbenou rostlinou do zahrádek. Dobře se jí daří na přímém slunci, kde dorůstá do výšky 10–40 cm. Kvete od června, ale ještě v říjnu se na některých místech můžete kochat jejími bílými, růžovými či červenými květy.
A můžete si třeba zazpívat: „Ty jsi mááá – levandulovááá!
Kapradiny (Dryopteris)
Kapradiny obecně potřebují humózní půdu a prospívají v polostínu až stínu. Jsou tedy ideální rostlinou pro severní stranu. Nezapomeňte na zálivku! Mohou být vysoké 100–150 cm.
Kosatec (Iris)
Kosatců je velké množství druhů. Na zahradních skalkách se nejvíce zabydlel tzv. kosteček – Iris danfordiae -, ale není důvod nepěstovat i jiné druhy. Kosatce potřebují přímé slunce a sucho. Podle druhu nebo odrůdy jsou různě vysoké. Mohou být malé pouhých 10 cm, ale mohou být i vysoké až 120 cm. Kvetou většinou od konce dubna do července a barevně se od sebe liší na první pohled. Setkáváme se tedy s modrofialovým, žlutým nebo i bílým kosatcem. Kosatce však mohou růst i jako oranžové, růžové či krémové květiny, a mnohdy jsou dokonce různobarevné.
Levandule (Lavandula officinalis)
Tento aromatický keřík se už ve starém Římě používal pro svoji vůni do koupelí. Odtud je také odvozen jeho název. Latinsky totiž znamená lavare = koupat se. Levandule modrofialově kvete během období prázdnin, tedy v červenci a srpnu. Aromatické jsou však nejen její květy, ale i listy. Naroste od 25 cm do půl metru. Pěstujte ji na přímém slunci ve vlhké až suché půdě.
Lomikámen (Saxifraga)
U této trvalky a bylinky v jednom je původ jména také zřejmý. Většinou totiž roste na skalách, proto si o název přímo říkala: saxum = skála a frango = lámat. Její stanoviště by mělo být na slunci ve vlhké až suché písčité či hlinité půdě. Kvete v květnu a červnu. Bylinka je nízká 10–15 cm.
Mateřídouška obecná (Thymus vulgarit L.)
Když už jsme u bylinek, byla by škoda zapomenout na mateřídoušku, která se na osázení květinové zídky rovněž výborně hodí. Navíc vám tato drobná, fialově kvetoucí rostlinka může přinést i užitek. Využívá se totiž stále častěji v aromaterapii a čaje z ní vám při kašli nebo žaludečních problémech přijdou jistě vhod. Až od května do září pokvete, zkuste promnout její květy mezi prsty a ucítíte tu jemnou vůni, kvůli které si mateřídoušku zamilujete. Pokud ji nasázíte hustě ve větším množství, vytvoří krásné kobercové plochy až do výšky 30 cm. Potřebuje suchou písčitou půdu a daří se jí na slunci i v polostínu.
Zvonky udělají z vaší zídky malou soukromou louku
Plamenka (Phlox)
Phlox znamená řecky plamen nebo pochodeň. Plamenka svému jménu ostudu nedělá – kvete v mnoha odstínech růžové, fialové až po temně červenou. Občas lze vidět i bílou plamenku. Plamenek je hodně druhů, může jít o letničky i trvalky, mohou být nízké i vysoké a některé se vyskytují jako kobercové skalničky. Vyžadují výhradně slunné místo.
Zvonek klubkatý (campanula glomerata L.)
Zvonek klubkatý najdeme ve svazovkách podle jeho modrofialové barvy a květu ve tvaru zvonce. Bývá malý 10 cm, ale může dorůst až do 60 cm. Kvete od června do září a nepotřebuje pro svůj růst mnoho. Daří se mu na slunci i v polostínu a preferuje spíše sucho.
Jak vidíte, máte opravdu širokou nabídku, a to jsme zdaleka nevyjmenovali všechny rostlinky. Možná někdy příště.
Re: Nenáročné mrazuvzdorné květiny a rostliny
Re: Nenáročné mrazuvzdorné květiny a rostliny