Receptář speciál 3/2007 Léto na chalupě
Existuje mnoho možností, z nichž si můžeme vybrat styl pro vybudování zahrady u chaty či chalupy. Při jeho realizaci musíme ovšem vzít v potaz i fakt, že na chalupu a chatu jezdíme v lepším případě jednou za týden a na dovolené a zahradě se nemůžeme plně věnovat.
Abychom víkendovou zahradu přetvořili podle svých potřeb, musíme dobře poznat místní klimatické a půdní podmínky, důk- ladně prozkoumat pozemek a zjistit, kdy a kam v průběhu dne (a roku) svítí slunce, kde je naopak stín, vlhko či větrno. Přihlédnout bychom měli i ke krajině, v níž se pozemek nachází, a k tomu, zda je nemovitost součástí zástavby, nebo stojí na samotě uprostřed velkého pozemku a obklopují ji louky, sad nebo les. Do koncepce zahrady pak zahrneme terén, zídky, ploty, keře, stromy, kameny i stavbu na pozemku a následně pracujeme s materiály, které poskytuje okolí a jež jsou zastoupeny i v samotné stavbě, například s kamenem, cihlami a dřevem. Osazení zahrady a výběr místa K venkovské zahradě v první řadě patří trvalky, ovocné stromy a keře. Z okolí si vybereme vhodné planě rostoucí rostliny i křoviny a necháme je volně přejít do prostředí zahrady.
Základním předpokladem pro zdárný vývoj zeleně je určení vhodného pěstebního místa a kvality půdy.
Při zakládání záhonu myslíme na sezonní barevnou kombinaci, a protože chceme, aby naše zahrada kvetla po celý rok a záhony byly bohaté, i když se o ni nemůžeme starat denně, při koncepci záhonu nešetříme. Na vybrané místo proto vysadíme více květin od jednoho druhu. Vytvoří bohaté skupenství, v němž obvykle rostliny lépe přežijí sucho nebo jiné nepříznivé podmínky, které mohou nastat v době naší nepří- tomnosti a jestliže přece jen některé uhynou, několik jich dozajista přežije. Protože volíme rostliny, které v daném místě dobře prosperují, můžeme také poprosit sousedy o semena nebo odkopky z jejich zahrádek.Květiny, byliny i zelenina K přednosti venkovských zahrad (takových jaké známe z mládí, kdy jsme pobývali u tetiček nebo babiček na venkově) patřilo souznění květin, bylinek i zeleniny, které se v zahradě vhodně doplňovaly. I dnes si najdeme místečko na koření a bylinky, jako jsou divizna, routa, dobromysl, bazalka, majoránka, máta, meduňka, kostival, kontryhel, šalvěj, pelyněk, pažitka, petržel kudrnka, libeček a kopr. Do přirozené venkovské zahrady patří například modré a bílé zvonky, tulipány, růže, srdcovka, stračka, hvozdík, hrachory,čínské karafiáty, vlčí bob, slézovka, náprstník, kosatce, kopretiny, kalina, plaménky, kohoutek, pivoňka, kdoulovec, rozmanité lilie, konvalinky, měsíčky, hortensie, jiřiny, slunečnice a floxy. Voda a drobné stavby
Ani vodní prvky by v zahradě tohoto typu neměly chybět, byť v podobě uměle vytvořeného ,jezírka či rybníčku. Díky moderním technologiím se nabízí celá řada zajímavých a originálních řešení. Do zahrady patří i drobné stavby, které pozemek zkrášlí a nabídnou příjemné místo k odpočinku. Jsou to altánky, pergoly, zahradní krby, i nezastřešená místa k posezení s výhledem do okolí nebo do malebných míst zahrady.
Velmi oblíbeným prvkem zahrad jsou skalky a květinové zídky, které se na pozemcích kolem stavení objevují odedávna a často proto, že se v nich spotřebovával kámen, vysbíraný z pěstebních pozemků a políček. Dnes nejčastěji pomáhají vyrovnat terénní rozdíly na pozemku, tvoří přechody mezi terasou a zahradou, nebo stabilizují svahy.
Jsou však náročné na údržbu, proto je ve víkendových zahradách osazujeme jen méně náročnými trvalkami. Skalky vyžadují vhodné umístění. Aby působila přirozeně, uplatní se skalka nejlépe na svahu nebo ve zvýšeném
terénu. Pro starší majitele je ale takový terén velmi náročný na péči. Pohybovat se a shýbat mezi kameny ve svahu může být při určitém věku a horší fyzičce dost obtížné až riskantní, proto si budování zahrady v náročném terénu předem dobře uvážíme.
Pro tyto stavbu použijeme místní zdroje, aby materiál i rostliny přirozeně zapadly do okolní krajiny a budujeme je ze stejného materiálu. Rostliny sázíme do lehkých písčitých půd, často s příměsí rašeliny. Vhodným doplňkem pro skalku jsou nízké jehličnany, např. kleč, jalovce, smrky apod. Jestliže mají zídky sloužit jako oplocení, měly by být stavěny na základech a kameny ukládány do malty (platí i pro zídky vyšší než 80 cm).
Jak vybudovat suchou zídku
Pro stavbu suché zídky nejprve vybudujeme štěrkové lože a za zídkou nasypemedrenážní kapsu ze štěrku. Používáme kameny z pozemku nebo kupovaný neopracovaný lomový kámen. Podle stylu stavbydomu lze pracovat i s tesaným kamenem. Materiál ukládáme do kašovité zeminy tak, aby se tlak co nejlépe rozložil a napříč zídkou rozložíme tzv. vazbové kameny pro zvýšení stability. Pro osazení spár rostlinami (i pro lepší stabilitu) je vhodné, aby zídka byla mírně nakloněna směrem ke svahu. Tak se srážková voda snáze dostane ke skalničkám.