Půvabná venkovská zahrádka s čistými liniemi a světlými štěrkovými pěšinami je obzvlášť vhodným řešením pro malé pozemky, protože dává zelené říši jasnoti a klidnou strukturu. Naproti tomu zahrady s volně rostoucími růžemi a trvalkami v pastelových barvách jsou skutečně krásné, teprve když mají dostatek prostoru. Pak mohou rostliny do určité míry nevázaně přerůstat jedna přes druhou.
Přirozeně do ní zapadnou i dekorativní objekty, jako třeba dřevěná ptačí budka, plot z lískových prutů nebo vysloužilá židle usazená do záhonu. Kdo si přeje mít stylově čistou nostalgickou zahradu, může využít litinové obelisky, jež růže povedou na cestě k nebi, olemovat záhony nízce střiženým zimostrázem nebo nechat porůst zahradní altán pnoucími růžemi.
Ty by ve venkovské idyle rozhodně neměly chybět. Do dvou až tří metrů dorůstající a opakovaně kvetoucí climbery mohou krášlit obelisky nebo zahradní loubí. Pergoly, ovocné stromy nebo větší pavilony unesou i silně rostoucí a jednou za sezonu rozkvétající ramblery s výhony dlouhými až pět metrů. Romantici, kteří se nebojí barev, mohou založit zahradu v nevázané venkovské náladě a vysázet žluté, červené a oranžové růže. Hladké růžové koule a různé předměty zašlých časů, jako staré konve z pozinkovaného plechu, pestrou růžovou zahradu citlivě obohatí.
Jen růže nestačí
Romantický šarm venkova ve své zahradě však nevykouzlíte pouze s pomocí růží. Vydatně vám pomohou také kvetoucí trvalky. Typickými obyvateli venkovských zahrádek a skvělými průvodci růží jsou stračky, zvonky, kakosty, náprstníky, kontryhele a šalvěj lékařská.
Náš tip: Mezi růžemi a trvalkami udržujte odstup alespoň 50 cm, aby mohly jejich listy rychle osychat po dešti: omezíte tak výskyt houbových chorob. Pokud se trvalky dostanou postupem času do blízkosti růží, měli byste sáhnout po zahradnických nůžkách a jejich rozpínání omezit.