|
úterý 30. dubna, 05:39 Svátek má Blahoslav
|
|
Vyhledávání
Co se kde šustne
Zajímavé foto
|
Navigace: Co se jinam nehodí
hodnocení: 4.60
 
Diskutujte!
Je spousta věcí na které tu není chlíveček
Podkategorie:
Diskuze
Komentáře a názoryUpozornění
Bohužel, do tohoto fóra mohou přispívat pouze přihlášení návštěvníci. přihlášení
Nejste registrovaní? zaregistrujte se! Nezabere vám to víc jak 20 sekund a získáte množství výhod! registrace
|
zpět do na seznam příspěvků
Příspěvky v diskuzi vyjadřují názory jednotlivých diskutujících. Redakce serveru nemůže ovlivnit jejich obsah.
Provoz diskuze se řídí Pravidly zasílání příspěvků na serveru Week.cz.
Provoz diskuze se řídí Pravidly zasílání příspěvků na serveru Week.cz.
Re: Jak dál??
Andorko upřímnou soustrast
Re: Jak dál??
Re: Jak dál??
Andoro: uprimnou soustrast. Chtela bych ti napsat neco utesujiciho, ale na to nejsou slova.
Re: Jak dál??
To máš pravdu. Ale jsem ráda, že jsem to ze sebe už konečně dostala a svěřila se tady. Potřebuju všechnu pomoc, kterou můžu dostat. Díky
Re: Jak dál??
Andoro,to je mi líto,upřímnou soustrast
Re: Jak dál??
Vsak ono se rika, "sdelena starost, polovicni starost." Je to sice jenom fraze, ale verim tomu, ze i kdyz budes potrebovat neco konkretniho, ze ti tady radi pomuzeme, pokud to bude mozne.
Re: Jak dál??
Andoro..........smajlík virtuálního objetí tady není, tak aspoň na dálku přeji hodně síly a aby ten čas byl milosrdný a rychle uběhl. Víc mě nenapadá, holky tady napsaly všechno, co by napadlo i mě. Drž se
.
www.bmprofit.cz
Re: Jak dál??
Jsem tu sice pozdě, ale nemůžu říci nic víc než jen upřimnou soustrast. Nedávno jsem pochoval maminku, tak mám ještě v čerstvé paměti jak bolí, když člověk ztratí někoho blízkého.
Drž se!
Re: Jak dál??
Andorko, upřímnou soustrast. Vím jaké to je mě umřela máma letos v únoru ve věku nedožitých 62 let, já byla těhotná a tak zvládnout to přežít bylo o to horší a taky zařizování všeho kolem zůstalo na mě, člověk ani neví co všechno se musí zařídit než to zažije na vlastní kůži, když si na to teď vzpomenu tak se divím, že se mi nenarodil uzlíček nervů. Sice to pořád ještě bolí, ale věř že čas všechny rány zahojí.
Re: Jak dál??
Simi, i tobě dodatečně upřímnou soustrast. Já se tohoto momentu hrozně bojím... až přijde řada na někoho tak blízkého, jako jsou rodiče.
Re: Jak dál??
Anavi, já se toho bála tak od 25 let až jsem asi pobrala trochu rozumu no a je mi 32 a přišlo to a je to něco na co se nedá připravit a je to fakt zly. Hodně mě mrzí, že už nestihla zažít vnoučka.
Re: Jak dál??
Můj taťka je už 4 roky vážně nemocný, hrozilo a hrozí cokoli každým dnem... člověk se s tím už pak nějak naučí žít, ale na ten konečný moment se asi připravit opravdu nejde
, to si člověk uvědomí až časem, co najednou v životě bude chybět.
Re: Jak dál??
Simi, je to zlý. Já mám mamču, tý bude letos 76, tátu už nemám 33 roků, umřel mladý. Člověk nějak počítá s tím, že jednou umřou rodiče, i když to není o to lehčí, ale když ti odejde člověk, s kterým žiješ (a moc hezky) 35 roků, je to hrůza, vždycky jsem si přála, abych odešla já první, ale dopadlo to bohužel jinak. Zjistila jsem, že mi chybí i to, že nemám pro koho vařit, vařila jsem vždycky ráda, děsím se vánoc a vůbec....
Re: Jak dál??
Andoro, myslím, že vy jste navíc ještě generace, kdy ti lidé byli zvyklí být hodně spolu, dneska mi to přijde u mnoha mladších párů spíš tak, že si žije každý po svém. U našich jsem zvyklá po celé roky, že bez sebe téměř neudělají krok. Když je jeden hodinu pryč, ten druhý je nervózní jak pes...
. Takže i pro ně to bude o to těžší.
Re: Jak dál??
Andorko, určitě se tě o vánocích ujme syn a nenechá tě v tomhle období samotnou a uvidíš, že to zvládneš. Kolik už to muselo zvládnout ženskejch pamatuju moji babičku když umřel děda bydlela kousek od nás, já měla 7 let a od té doby co umřel jsem u ní trávila přes noc víkendy, prázdniny, Silvestra atd. mě to nevadilo a ona měla komu uvařit a s kým trávit čas.
Re: Jak dál??
Andoro, měla bys jim domluvit, aby ti konečně pořídili vnoučka a měla by ses zase o koho starat, a věř, že to by ses skutečně nezastavila. Škoda, že nebydlíš blíž, já bych tě zaměstnala na plný úvazek hned