Nedávno jsem přemýšlela o tom, že člověk udělá v životě nějakou věc, která se mu po letech zdá jako naprosto šílená a už by ji víckrát nezopakoval. Vzpomenete si na něco takového i u vás?
Mě se takových "příhod" vybavilo hned několik, zatím dám "k dobru" jednu - kdysi jsme byli jako -náctiletí na chmelu - tenkrát myslím druháci a třeťáci. S holkama jsme obdivovaly několik třeťáků , ale ty bydleli ve vedlejší vesnici. No a nás nenapadlo nic jinýho, než se s třema dalšíma holkama vydat odpoledne temným lesem do té druhé vesnice. Ten strach, který jsem tenkrát měla a tu hrůzu, že nikdy nenajdem správnou cestu , si dovedu vybavit i dnes. A pak bylo jasný, že se nestihnem vrátit do večeře a bude z toho strašnej průšvih, když nás nenajdou na ubytovně, tak jsme ukecaly traktoristu, co rozvážel jídlo, aby nás vzal zpátky...Vyhodil nás zatáčku před místem, kde jsme byly ubytovaný, my to rychle prolítly zpátky a dělaly jakoby nic... . Ale byla v nás malá dušička. Ostatně - ten "chmel" tenkrát skončil asi deseti důtkama z chování za podobné "akce", tahle naše naštěstí prošla...!
(Jan Kunc)
Re: Udělali jste v životě nějakou "šílenost"?
Re: Udělali jste v životě nějakou "šílenost"?
Re: Udělali jste v životě nějakou "šílenost"?
Často. Ale budu si je vybavovat postupně. Tak pominu šílené změny účesu. Ale třeba mne napadá, jak ke mne jednou přišla kamarádka, trochu jsme popily a někdy k ránu jsme si říkaly, co s načatou nocí. Tak jsme se sebraly a vyrazily do světa. Chtěly jsme do jedné vinárny, co byla na druhé straně Vltavy, ale nechtělo se nám jít pěšky přes most, tak jsme stoply...popeláře.
Další šílenost...přelézání z balkonu na balkon v osmnáctém patře (při této vzpomínce dnes skoro zvracím).
Re: Udělali jste v životě nějakou "šílenost"?
A jedna, z které mám výčitky dodnes a obávám se okamžiku, že mi to moje děti "vrátí"...
CHtěla jsem v osmnácti poprvé přespat u kluka a bála se to doma říct. tak jsem v sedm odešla z domu s tím, že jdu na kafčo, diskotéku a pak přespím u spolužačky. Jenže jsem jí to nedala vědět a ona měla jako na potvoru nápad mi ten večer zavolat, jestli nechci přijet... takže máma vzala telefon a ona jí řekla: Já jsem dneska sama doma, nechce k nám přijet Iva na noc? A máma prý jen: No, ona K TOBĚ už před hodinou jela..." Tenkrát samo nebyly mobily, nebylo jak dát zprávu. Tak kámoška volala druhý kámošce, která bydlela kousek od toho bytu, kde bydlel ten můj a ta nám v devět večer letěla dát za stěrač na okno zprávu: Asi průšvih, Jana volala k vašim, nevěděla, že seš jako u ní. My na to přišli sámo až ráno. A já tenkrát vlastně ještě našim řekla, že půjdu od té kámošky rovnou do práce-občas jsem tam v sobotu chodila, když bylo hodně papírování. Byla ve mě malá dušička, když jsem tenkrát volala domů, vzal to táta a jen mi řekl: No, hlavně, že seš v pořádku, víc si řeknem doma... Stydím se za to dodnes a teď, když už jsem sama "máma", dovedu si představit tu probdělou noc a zoufalství... (mamka tenkrát samo tušila, že asi budu U NĚJ, jenže nevěděla, kde přesně bydlí, ani jeho příjmení, tak jí to bylo jaksi nanic).
Volala kámoškám, jenže ty, aby mě kryly, tak tvrdily, že nevědí, kde jsem... taky bych nejspíš kryla a nepřemýšlela o tom, že by asi bylo lepší říct: nebojte se, je tam a tam...
Nejhorší na tom celým bylo, že mamka ani nenadávala, ani mi nedala pár facek, jen se podívala ubrečenejma očima a několik dní se mnou nemluvila a poznamenala něco o tom, že jsem ji hrozně zklamala. To bylo horší jak rána palicí .
Re: Udělali jste v životě nějakou "šílenost"?
vlasy z blond na zrz,pak dohola na trojku, když sem se viděla v zrcadle sama sem se nepoznala,
předtím doma pokusy barvou na vlasy,chtěla sem z blond vyčarovat hnědou měla sem z toho růžový vlasy,který sem myla celý večer,pak kvůli tomu nešla do školy a celý den zase měla vlasy namočený, omluvenku mi napsala mamka, tátovi ani muk)
jít z baru k ránu ulicí města nahý a potkat tatínka jednoho ze zúčastněných jak jede do práce...
a vůbec akce ze kterých se ani nejde domů, ale rovnou do práce, školy,...
sex na písčitý pláži
lézt opilý na lešení a vyvádět tam zvláštní věci)
a jedna pikantnost na závěr, přítel mě často plácá po zadku, a když se obléká, neváhá stáhnout pásek a lupnou mě páskem, (nejsme SM) a jednou mě napadlo, že jeden si lehne na postel a druhý ho vší silou přetáhne přes zadek,ostatní místa (záda a stehna) jsme překryli polštářem, nezdá se to, ale byla to sranda, jeden ležel a řval do polštáře a druhý řval smíchy z toho jak se snažil dát ránu, protože věděl že za chvíli bude na opačný pozici, nezdá se to la ebyla to srabnda, přestali jsme až když jsme měli červený pr.... a byli jsme uřvaný, smíchy i bolestí
nedávný zážitek, poprvé sem jela na rámu kola, máme jedno kolo a jeli jsme do hospody, bez světla, zpátky to bylo z kopce, a rychlé, ani sem nestačila moc ječet.
Re: Udělali jste v životě nějakou "šílenost"?
terko, vy jste taky úplně "normální" pár, co???
My jsme takhle doma zkoušeli "pupendo"! Já nějak moc netušila, že to bude tak moc bolet a nedovedu si představit, že bych se následující hodiny měla někde svléknout s tím obtiskem mince na břiše .
A taky jsi mi připomněla, že jsem jednou šla na firemní akci, domů jsem přišla ráno v šest, potkala na chodbě mamku odcházející do práce a řekla jsem jí Dobrý den! A ta jen řekla: Jak chceš jít v tomhle stavu za hodinu do práce??? Tak jsem jí na to řekla: Maminko, v klidu, šéf je v mnohem horším stavu, věř mi, ten dřív než v poledne nedorazí, mám čas se prospat. To byl výraz mé nebohé mámy !!!
Ale jinak jsem byla bezproblémový dítě, fakt !!! Jenže v kolektivu až příliš oblíbena, tak jsem musela bejt všude až do konce, nechtěli mě nikdy pustit a takhle to pak vypadalo!
Re: Udělali jste v životě nějakou "šílenost"?
když už jsi otevřela to sexuální téma, tak si vzpomínám na jeden "pokus" v lese: nejdřív kolem procházela nějaká školka - zřejmě nějaká naučná stezka, pak houbař a poté nějací romantičtí milenci, tak jsme se na to pak vys... li .
no a nedávno jsme šli odpolko se psem na procházku do lesa, došli do místa, kde fakt nikdy nikdo široko daleko a vidíme tam stát auto našeho kámoše. Aby šel na houby nebo tak něco, to u něj fakt nehro. Tak nás napadlo jen jediný... Manžel je taková bestie, že došel až k tomu autu, ten kámoš zrovna v tu chvíli zvedl hlavu (do té doby nebyla vidět, takže vám dojde, že tam NESEDĚL , ale měl docela jinou polohu) a během vteřiny se prý z auta ozýval bouřlivý smích - JEHO a JEJÍ. A manžel došel zpátky ke mě a povídá: No, je to on...! a šli jsme dál. jo, a nejlepší byl syn, kterej říkal: já chci říct strejdovi ahoj!!!
Re: Udělali jste v životě nějakou "šílenost"?
Tak takhle já jednou skončila v autě ve městě a přímo pod rozsvícenou lampou Radši ani nemyslím, kdo všechno šel okolo
Re: Udělali jste v životě nějakou "šílenost"?
Za svobodna nebylo nějak kde...tak jsme taky vymýšleli pikantní místa. Nejlepší byl polorozpadlý zámeček u nás na vsi. Lezlo se tam po jakéms takéms lešení do prvního patra, oknem. Tam byly probořené stropy, takže po zbytku schodiště nahoru do druhého patra. To vše s dekou v podpaží.
V zámecké zahradě pak zřídili letní kino, čímž nám zkazili plány, neboť do druhého patra začala chodit místní omladina na nepřístupné filmy (bylo krásně vidět na plátno).
Re: Udělali jste v životě nějakou "šílenost"?
Re: Udělali jste v životě nějakou "šílenost"?
Anavi napsal(a): ------------------------------------------------------a nejlepší byl syn, kterej říkal: já chci > říct strejdovi ahoj!!!
Re: Udělali jste v životě nějakou "šílenost"?
teda ve věži už to mám taky za sebou, ale zřícenina???
příští víkend jedeme na výlet na Moravu, tak kouknu do mapy, jaké památky navštívíme
jinak sem si vzpomněla, když naši dávali na chatě "skelnou vatu" a my jsme si rozložili deku na zemi, pak jsme se drbali jak když máme blechy...
Anavi to pupendo sme taky chtěli dělat
jinak přítel vymýšlí zvláštní místa i pro focení, takže v noci fotit akty u regálů v Tescu taky stojí za to
já většinou šílenosti nevymýšlím, ale vždycky se nechám strhnout
nedávná moje blbost byla lézt na pískovcovou stěnu bez zajištění, v kraťasech a tričku a krátce před deštěm
a to všechno ze zvědavosti co je tam nahoře, co je dole sem se dozvěděla fofrem a už nikdy více....
Re: Udělali jste v životě nějakou "šílenost"?
Re: Udělali jste v životě nějakou "šílenost"?
to mě má těšit?)
musím si to ale začít psát, vzpomenu si na desetinu toho, co bych chtěla...
Re: Udělali jste v životě nějakou "šílenost"?