Často. Ale budu si je vybavovat postupně. Tak pominu šílené změny účesu. Ale třeba mne napadá, jak ke mne jednou přišla kamarádka, trochu jsme popily a někdy k ránu jsme si říkaly, co s načatou nocí. Tak jsme se sebraly a vyrazily do světa. Chtěly jsme do jedné vinárny, co byla na druhé straně Vltavy, ale nechtělo se nám jít pěšky přes most, tak jsme stoply...popeláře.
Další šílenost...přelézání z balkonu na balkon v osmnáctém patře (při této vzpomínce dnes skoro zvracím).