středa 15. května, 05:04 Svátek má Žofie
|
Vyhledávání
Co se kde šustne
Zajímavé foto
|
Navigace: Miminka a batolata
hodnocení: 5.00
Diskutujte!
Máte se svojí ratolestí spíše starosti a nebo radosti?
Diskuze
Komentáře a názoryUpozornění
Bohužel, do tohoto fóra mohou přispívat pouze přihlášení návštěvníci. přihlášení
Nejste registrovaní? zaregistrujte se! Nezabere vám to víc jak 20 sekund a získáte množství výhod! registrace
|
Re: Znaková řeč pro batolata
Libi, slyšela... přiznám se, že na mě to moc nezabralo. Já jsem spíš vždycky kladla důraz na to, aby se děti uměly vyjádřit slovně a dost se to dařilo, možná mám štěstí na "mluvicí" děti, nevím. Ale radši bych, aby moje dítě, byť hůř, mluvilo, než jen nějak posunkovalo. Ale je to samozřejmě čistě můj názor.
A myslím, že takové ty běžné znaky se přirozeně vytvoří, pokud se člověk dítěti věnuje.
Re: Znaková řeč pro batolata
Re: Znaková řeč pro batolata
O tom jsem jeste neslysela...ale taky bych byla asi radsi aby deti zacaly rovnou mluvit a do te doby hold cesta pokus omyl pro nekoho to ale muze byt velika pomoc!
Re: Znaková řeč pro batolata
.. tak to je to co si myslím taky, snažit se spíše rozvíjet tu řeč verbální... a když jsem viděla některé ty znaky, tak mi přijdou jako takové, které ty děti používají normálně (žízeň, spinkat apod.)
Re: Znaková řeč pro batolata
Libi , seš můj člověk, právě jsem se na toto téma rozepsala v sz .
Re: Znaková řeč pro batolata
Mám stejný názor jako Anavi. Moje obě děti poměrně brzo mluvili, opravdu brzo. Protože já jsem s nimi pořád mluvila. Při jakékoli činnosti jsem jim pořád říkala co dělám. Všechno jsem popisovala. "Obujeme červené botky, jedna noha, druhá noha, táák a teď je zavážeme."
"Vezmeme lžičku a teď pěkně sníme tu bramborovou kaši" Prostě všechno jsem popisovala. Barvy, tvary, činnosti a brzo i batole pochopí co se bude dělat a dokáže na to ukázat ( a pro mně důležité) slovně vyjádřit co chce. Neměla jsem nikdy pocit, že svému dítěti nerozumím. I podle výrazu tváře, jsem poznala jestli se bojí, nebo né. A nepotřebovala jsem k tomu znakovou řeč.
Tak nevím, možná je to o něčem jiném. Mně to přijde zbytečné.
A když tak nad tím přemýšlím, hodně dětí určitou znakovou řeč používá a většinou jsou to děti matek, co se nenamáhají s dětmi mluvit a všechno jim dají do ruky, jen aby od nich byl pokoj. Většinou tyhle děti jen ukazují a pak se právě vztekají. Nevím jestli se dobře vyjadřuji.
Re: Znaková řeč pro batolata
Amee, tak mě napadá, jestli to nebude tou naší ukecaností!!! Já jsem to totiž praktikovala naprosto stejně!! Každou činnost jsem komentovala a nechápala jsem kámošku, která při krmení, strojení a dělání čehokoli prostě na dítě ani nepromluvila!! Jenže ona je prostě tichá , nemá takovou potřebu komunikovat. Já naopak pořád dokola všechno.. a když pak začínali mluvit a řekli něco špatně, tak jsem odpověděla stejnou větou (nebo tím slovem) - aby jako kluci viděli, že jsem rozuměla, ale ve správném znění . Takové "nenápadné" opravování.
Re: Znaková řeč pro batolata
Asi to bude i tou ukecaností, ale hlavně tím ,že tu činnost popisujeme a opravujeme.
Moje Denisa si ve čtyřech letech udělá většinu věcí sama. Oblékne, svlékne, složí oblečení, obuje, prostě fakt všechno. Už si i sama rozčesává vlasy. Protože já jsem nejenom ukecaná, ale taky se jí snažím povzbudit, aby si činnosti zkoušela sama.
Kamarádka, protože ona na to nemá nervy, tak její holka neudělá nic. Jdou ven, máma přinese oblečení, beze slova holku oblíkne, nazuje jí boty a pak jí ještě pořád nosí na koni. Pak se vždycky diví, že když jí nechce nosit, že holka řve, že jí bolej nožičky. Já jsem prostě Denisce vysvětlila, že já mám stejný nohy jako ona, že je má kvůli tomu, aby na nich chodila. Mně že taky nikdo nenosí a prostě jsem jí nikdy nenosila atd atd., nebo se diví proč se holka nechce (nebo neumí) sama oblíknout. A proč by to holka dělala, když ví, že jí máma oblíkne.
Zase jsem Denisce vysvětlila, že mně taky nikdo neoblíká, že budeme (třeba) rychleji venku a můžem si dát ještě zmrzlinu, když já se oblíknu a ona se oblíkne. A tak je to prostě se vším, i s tím mluvením.
No trošičku Libi zasírám téma
Re: Znaková řeč pro batolata
Amee, zasíráme, no , ale mám to stejně - taky jsem radši vytrpěla párkrát vylitou polívku, ale teď jsem v pohodě, že děti jedí samy, než když sousedka krmila skoro čtyřletýho kluka, aby "nenadělal" ... To by mě víc obtěžovalo to, že se nenají sám, než vzít ten hadr a utřít to po něm. Každej to holt má nastavený jinak..
Re: Znaková řeč pro batolata
A ještě k tomu mluvení, když u teda zasírám, vždycky jsem nesnášela takovýto: "chceš brmbrm?", "dáme, mňamy, mňamy?" Panebože, prostě jsem říkala dáme pití, dáme napapat, později budeme jíst. A vyplatilo se, děti říkaly "ci pít", "ci papat"
Se teď tady směju sama sobě. Vypadá to legračně.
Re: Znaková řeč pro batolata
Amee !!! Jsem na tohle hrozná!!! Nesnáším: Chceš kokino????? Proč neříct: Chceš čokoládu??? Jdeš lulat??? Když přece může jít čůrat!!!
Pokud tak někdo mluvíte, tak odpusťte, ale já to opravdu nechápu.
Re: Znaková řeč pro batolata
Jo, tohle je přesně ono. Lulat Zabíjela bych.
Re: Znaková řeč pro batolata
Zvlášť při tomhle slově fakt vidím rudě a připadá mi, že to je pro to dítě snad i jako ponižující!!!
Jo a taky nechodíme "pá", ale normálka ven .
Re: Znaková řeč pro batolata
Co vím, tak se znakování používá už od třech měsíců věku dítěte. Nevím sice o nikom, kdo by něco takového dělal, ale myslím, že by o to ze stran maminek (a možná i tatínků) mohl být docela zájem....
Re: Znaková řeč pro batolata
Taky jsem na děti stále mluvila a je fakt, že mluvily velmí brzy a dobře. Jenomže vyvstal jiný problém - mě to kecání zůstalo a komentuju všechno, co dělám hihihi trpím samomluvou, či co
A s rozkoší si pro sebe nadávám, hlavně za volantem (na ty ostatní debily za volantem)
Už se zasíráním končím