neděle 28. dubna, 14:16 Svátek má Vlastislav
|
Vyhledávání
Co se kde šustne
Zajímavé foto
|
Navigace: Rady a porady tety Zlaty
hodnocení: 5.00
Diskutujte!
V tomto blogu bych chtěla, aby se každý kdo má nějakou bolístku, nebo problém v řešení jaké koliv situace vyjádřil. A my všichni se snažili poradit jak a v čem postupovat. Jsou tyto otázky řešeny na určitých blogů, ale musím listovat abych,postupně došla k nějaké informaci,toho kterého blogu. Tak například.:jak postupovat při jakékoliv nehodě -skvrna,rozbití-čehokoliv,samostatné umělecké práce(kreslení,modelování,hrnčířství,kameni)co použít v té které situaci neb jinou věcí lze zaměnit.Tyto všeobecné informace potřebné pro domácnost,zahradu,školku,školu,rodinu-takové= pel mel.
Diskuze
Komentáře a názoryUpozornění
Bohužel, do tohoto fóra mohou přispívat pouze přihlášení návštěvníci. přihlášení
Nejste registrovaní? zaregistrujte se! Nezabere vám to víc jak 20 sekund a získáte množství výhod! registrace
|
Re: Oprsklá mádež
Re: Oprsklá mádež
Re: Oprsklá mádež
Re: Oprsklá mádež
Re: Oprsklá mádež
(anina)
Re: Oprsklá mádež
Re: Oprsklá mádež
Re: Oprsklá mádež
(Věrka)
Re: Oprsklá mádež
Tak se taky přidám. Máme dva syny. Starší je tedy totální průserář. Zažili jsme si s ním a stále zažíváme svoje. Ale když byl na výšce (inspiroval mě příspěvek od Ivulky) a chtěl po nás to či ono a když jsem po něm něco chtěla já, tak ruce pryč a ještě měl hubu, tak jsem vycházela ve vzájemném vztahu z jednoduchého vzorce : Kdo koho potřebuje ?
A s patřičnou intonací to podala svému synáčkovi. Jestli tady nechceš hnout prstem, tak můžeš jít, živit se sám a hodně štěstí ! Dospělej jsi, tak nechej výšky a běž si vydělávat. Sežeň si byt za milión nebo běž do podnájmu a plať jak mourovatej. Mně ubyde aspoň tvoje prádlo a uklízení po tobě !
Jo, chovala jsem se jako krkavčí matka, ale jedině tohle na něj zabíralo. Nelíbí se ti ? Můžeš jít !!!
Takže sklapnul a byl pokoj. Opakovat jsem mu to musela sice ještě jednou, ale stačilo.
Kdybych mu to říkala 3x denně a nic by se nedělo, tak by to po čase přičetl k místnímu folklóru, ale věděl, že to myslím vážně a že jsem schopna mu do hodiny sbalit kufr !
A k oprsklé mládeži ? Je to , bohužel, naše vizitka. Rodiče chodí do práce od nevidim do nevidim a na dítka není čas. Koupí se jim drahé hračky, drahé značkové oblečení jede se na drahou dovolenou, ale ta děcka potřebují něco jiného. Mluvit, povídat si, mít se komu svěřit. A hlavně nebát se svěřit.
Jenže ono na nic není čas, pořád se za něčím honíme a tak nemáme čas ani na ty děti puberťáky.
My jsme jejich příklad a oni nás napodobují. Tož tak.
Re: Oprsklá mádež
Podepisuju to, co napsala Kofila.
S tou ignorací jsem to myslela tak, že pokud ti oprsklá mládež na ulici cokoli drzého poví, je lepší dělat, že poznámku neslyšíš. Pokud se s nima začneš jakkoli dohadovat, nemůžeš proti jejich početní převaze vyhrát. Jeden začne předhánět druhého, co pěkného ti ještě řeknou....Oni očekávají reakci...s vědomím, že bude prča. Takže já bych jim tu švandu nedopřála.
Re: Oprsklá mádež
(Věrka)
Re: Oprsklá mádež
Jj, je třeba vymezit mantinely "odcaď - pocaď". Pokud to dítko překročí, tak ujasnění pravidel. Ať si to v té kebuli srovná. Oni to potřebují. Vidí to jen ze svého pohledu (jsou přece skoro nebo už dospělí, tak si mohou snad dělat co chtějí ne ?) no, a je třeba jim občas připomenout, že dospělost sebou přináší nejen práva, ale hlavně spoustu povinností. A to i vůči rodičům.
Já to jejich myšlení chápu. Rodičovská péče je pro ně samozřejmostí, ptž to je tak od narození a ani se nad tím nikdy nezamýšleli, že by to tak být nemuselo.
A v tom je jim třeba otevřít oči. A záleží to zase jen na nás rodičích, jestli se budeme dohadovat nebo si sedneme a promluvíme nebo zvolíme ostřejší, ale jasný výklad, který potomka uvede do reality. To už známe jen my, co na to naše dítko nejvíce platí. Vždyť jsou naši ne ?
Re: Oprsklá mádež
(Věrka)
Re: Oprsklá mádež
Anavi neboj ! To už není krocení divé zvěře !
V pubertě zasahovat a mluvit co nejméně. Zbytečnost. Stejně nás neposlouchají a ví všechno nejlépe. Až se trochu sklidní, tak s nima hodně mluvit. Ne, když chci já, ale když chtějí oni. A umět naslouchat.
U nás nejvíce zabíralo, když jsem přidávala historky a průšvihy co jsem měla já v jejich letech. To jsem jim rázem připadala jako jedna z nich.
Re: Oprsklá mádež
(Věrka)
Re: Oprsklá mádež