Myslela jsem , že tu takovou diskusi máme, ale nenašla jsem, JitkaU našla velice zajímavé pojednání a tak vám ho sem nakopíruju, věřím , že tohle téma bude hodně diskutované je tozáklad našeho konání :-)
Ohledně dusíkatého vápna - to, že vzniká jeho rozkladem kyanid, je omyl, je to nějaká jiná chemikálie, nejedovatá, ale ono je to celé jen nějaká bublina, hlavně - není tak prospěšné a desinfikující, jak se všude uvádí. účinkuje snad jen přímým dotykem na nějaké houbovité organismy, ale bohužel na druho ustranu zase zabíjí žížaly, které půdu obohacují. TAdy toto je dlouhý článek, ale pokud mátečas, přečtěte si to i rozklikněte ten odkaz z mečíkového webu....
"Mýlíte se, příteli, profesí jsem chemik a tak mi jsou tyto otázky velice blízké. "Při reakci dusíkatého vápna s vlhkostí v půdě vznikají mimo jiné kyanidy, které, než se odpaří, nebo než se v půdě změní na další látky, mají drastický účinek na škůdce." (Mimránek, 2003). Tento nesmysl rozšířil mezi mečíkáře předseda Gladirisu a je perfektním potvrzením mé teorie, která říká, že čím naivnější fáma, tím rychleji se šíří a tím delší má trvání. Kdyby hydrolýzou dusíkatého vápna vznikaly kyanidy mělo by to drastický účinek nejen na škůdce, ale na vše živé, včetně člověka. Kyanidy jsou velice prudké jedy (smrtelná dávka pro člověka je 0,2 g) a jejich přítomnost v půdě by znamenala ekologickou katastrofu. Ještě nebezpečnější je kyanovodík, který se z nich uvolňuje působením kyseliny uhličité. K smrti člověka stačí několik vdechů. Ony drastické účinky na škůdce v praxi většinou znamenají 0 - 50% a navíc granulovaná forma hnojiva je podstatně méně účinná než dříve používaná forma prášková. Hydrolýzou dusíkatého vápna nevzniká kyanid, ale kyanamid (H2CN2), který se posléze přeměňuje na močovinu. Zároveň se přítomné pálené vápno (CaO) hydrolyzuje na hydroxid vápenatý, který je postupně neutralizován půdní kyselostí a kyselinou uhličitou za vzniku vápence. Tyto procesy na jaře, kdy je půda ještě studená trvají až 3 týdny a teprve po jejich ukončení je možno bezpečně sázet. U mečíků musíte dusíkaté vápno aplikovat už koncem března, v té době ještě nejsou slimáčci a larvy dvoukřídlých škůdců vylíhlé a drátovci jsou v hloubce mimo dosah účinků. Výsledek je proto nejistý. Pokud však po aplikaci dusíkatého vápna přijde výrazně teplé a vlhké počasí je možné dosáhnout ztrát na škůdcích až 50% i více. Mečíkáři však potřebují chránit nově narůstající hlízu, v té době už účinky jarní aplikace dávno odezněly a použítí dusíkatého vápna v červenci a později znamená riziko popálení kořínků a následné infekce fuzariozy, hlavně však hnojení dusíkem na konci vegetace znamená výrazné zvýšení ztrát při skladování. Doporučenou dávku 30-40 g na m2 nikdy nepřekračujte. Různé šílenosti, které na netu najdete, např. dávka 200 nebo dokonce 800 g na m2 (Seidl, 2003) neberte vážně, před takovými experimenty musím důrazně varovat. Přiznám se, že dusíkaté vápno jsem si koupil jen jednou, abych si ověřil jeho účinky a víc o něm nechci ani slyšet. 3/4 informací v propagačním letáčku jsou vyloženou pohádkou a jen s jednou 1/4 lze souhlasit. Není to žádné univerzální hnojivo pro všechnu zeleninu a ovocné plodiny, ale hnojivo se speciálními účinky určené a vhodné ke speciálním účelům a hlavně s mnoha vedlejšími negativními účinky, o kterých v letáčku nenajdete ani zmínku. Více se dovíte na stránkách Gladirisu v archivu zpravodajů č. 116.
[www.gladiris.cz]" target="_blank">[www.week.cz]] - na str. 12, od str. 11 začíná o živinách v půde
Souhlasím s názorem, že bez chemie to někdy nejde, důležité je však to, na kterém místě její používání máte. Většina mečíkářů ji má na prvním místě, u mne je chemie až na místě posledním. Bakteriózy se nikdy nezbavíte, je to přirozená daň přírodě, ale v biologicky aktivní půdě, kde není narušena rovnováha je procento napadení vždy v únosné míře. Odborně se tento jev nazývá supresivita půdy, rovnovážný stav mezi všemi organizmy, kdy žádný patogen není schopen dominovat a tím způsobit plošné škody velkého rozsahu. Pokud tuto přirozenou rovnováhu chemicky narušíte a dusíkaté vápno patří mezi ty nejaktivnější narušitele, lze v důsledku a následně očekávat zhoršení mnoha projevů, i bakteriózy. A pokud jsem měl možnost vidět sklizené hlízy ortodoxních chemiků, výskyt bakteriózy byl u nich vždy podstatně vyšší než u mne, někdy i 50%-ní.
Závěrem bych dodal asi toto, klidně dusíkaté vápno použijte, ale žádné zázraky od něho neočekávejte. Hlavně mějte na paměti, že po odeznění účinků je bezpodmínečně nutné do půdy dodat kompost pro rychlé obnovení mikrobiální činnosti, jinak si jeho opakovaným používáním vyrobíte biologicky mrtvou půdu.
Re: Hnojiva, hnůj a hnojení vůbec
Betas, maminka ji používá. Naloží kopřivy (nejlépe nařezané) a nechá je ve stínu kvasit, děsně to smrdí. Zalévá pak dostatečně ředěným roztokem, aby se rostlinky nespálily. Hnojit se s tím může asi všechno.
Re: Hnojiva, hnůj a hnojení vůbec
Re: Hnojiva, hnůj a hnojení vůbec
Pozor, ale bez semen. Zeť si s tím před časem hnojil svou zahrádku a zaplevelil mi kopřivama kde co.
Re: Hnojiva, hnůj a hnojení vůbec
Semena se snad zničí, jak to kvasí.
Re: Hnojiva, hnůj a hnojení vůbec
Prosim Vas s jakymi temito biohnojivy [www.hnojivapraha.cz] mate zkusenosti a ktere byste mi doporucili nejake univerzalni na ovoce a zeleninu? Diky
Re: Hnojiva, hnůj a hnojení vůbec
Dobrý den,
na [www.homezin.cz] jsem se dočetla, že kvůli předchází mnoha nemocem je dobré do skleníku přidávat dusíkaté vápno. Chtěla bych se proto zeptat, jak často ho přidáváte? A jak dlouho před samotnou výsadbou bych ho měla do půdy přidat?
Re: Hnojiva, hnůj a hnojení vůbec
Narazila jsem teď na tuto diskuzi.
Po letech zahradničení musím říct, že umím nejlépe používat tekutá hnojiva - a z těch mám nejradši Vitality komplex nebo guáno.
U těch granulovaných nikdy nemám úplně představu, kolik toho použít - dávám toho asi málo, protože se obávám přehnojení. Většinou to totiž nemá moc efekt. Zatímco když zaleju něco Vitality, tak to roste jak v Černobylu.
Re: Hnojiva, hnůj a hnojení vůbec
S tekutyma je pro me moc prace, granule se jen rozhodi a je to
Snazim se organicka, aby to zlepsovalo pudu. U nas je puda kysela, chuda, piscita a kamenita.. Tekuta ja beru pro okamzity efekt (pouzivam treba tekute zelezo nebo spec. na hrnkove hortenzie, apod) a granulovana pro vylepsovani pudy.
Hlavne nesnasim se tahat s konvema, takze kdyz uz, tak mam takovy udelatko na hadici a strikam hnojivo rovnou z hadice..
Re: Hnojiva, hnůj a hnojení vůbec
Aha, tak to já jsem blázen, já vynosím klidně v konvích dva sudy - 400 l . Mám to jako relax. vytvářím činnost a nikdo po mně v tu chvíli nic nechce. Naberu konev, rozmíchám hnojivo a jdu... klidně se s tím crcám hodinu. Ale mám pocit, že každá kytka a keř dostaly konkrétní množství.. s těma granulema to neumím.
Re: Hnojiva, hnůj a hnojení vůbec
já jsem na hnojení flink......teď jsem začla zalévet skleník jedlou sodou a div se, okurky nežloutnou . Jinak pohazuji granule, cererit, občas pohnojím růže tekutým, ale ob jednu zalívku hnojím tekutým truhlíkový kytky
Re: Hnojiva, hnůj a hnojení vůbec
Irisko, já hnojím vždycky tím, co někde načtu - takže třeba droždím, jedlou sodou, výluhem z banýnových slupek, z logru ... a pak na to zapomenu a objevím to zase třeba po 2 letech. Ale říkám si, že aspoň moje půda dostane vždy něco nového .
Re: Hnojiva, hnůj a hnojení vůbec
Ivčo ban. slupky jsem taky zkoušela, skořápky pohodila k hortenziím, růže jsem pohnojila asi 2x, ale budu muset koupit zas něco jinýho. Třeba guano. Ale v obchodě na něj vždy zapomenu. Jako teď 3 tydny kupuju sodu a ještě ji nemám
Re: Hnojiva, hnůj a hnojení vůbec
To vidim poprve - k cemu je dobra jedla soda? Vim, ze vsude v domacnosti, ale i na zahrade?
A skorapky k hortenziim proc? To koukam taky jak blazen, dyt to je vapnik, ne..? 🤔
Re: Hnojiva, hnůj a hnojení vůbec
Skořápky jsem svědomitě leta dávala ke clematisům, až někdo někde napsal, že dělal odborný experiment a že je to nula nula nic, spíš jen pro dobrý pocit, než že by to dodalo vápník. Uvolňuje se z těch skořápek velmi, velmi pomalu a v malém množství, to znamená, že ani těm kyselomilným hortenzkám zřejmě nijak neublíží.
Jedlou sodou jsem letos zalévala rajčata, prý jsou odolnější proti plísni. Ale nevím no... možná to je takové "jedna paní povídala"...
Jedlá soda je ale naprostá bomba na praní - změkčuje vodu a tím pádem špína letí krásně dolů. Namáčím do toho kluků bílé ponožky (zásadně trvají na bílých, asi proto, že je na nich lépe vidět bláto a antuka ) a neustále jsou jak padlý sníh. Jednou syn dovezl tašku bílých ponožek, které vozil opakovaně na fotbal a pral si je sám, že je asi jako už vyhodíme. No byly spíš černohnědé, než bílé. Namočila jsem je do jedlé sody a namydlila mýdlem s jelenem. Odvážně jsem to pak do pračky dala na 60, protože zadání bylo: buď budou zase bílé nebo popelnice. Ta bělost mi málem utrhla oči, když jsem to věšela.
Omlovám se tedy za odbočku, ale cítila jsem občanskou povinnost se podělit. Podobnou funkci zastane i prášek do pečiva, když není k dispozici soda. Jo, a taky je fajn přidat do pracího cyklu pár lžic octa. Výborně to odstraní ponožkový zápach (a to si umí představit asi jen matky fotbalistů, co je to za sílu!) a zároveň to čistí vodní kámen v pračce. Miluji tyto multifunkční věci.
Re: Hnojiva, hnůj a hnojení vůbec
Pomohla by ta soda treba i na padli? Mam ho masivne na muchovnikach a pristi rok uz to musim nejak podchytit
Ale nevim jak, prave..
Jinak odbocka super!
Re: Hnojiva, hnůj a hnojení vůbec
Já jsem hnojivový ignorant. Naložila jsem si kopřivy, jícha byla silná, ale stále nepoužitá, tak jsem ji vylila do kompostu a připravila novou. A co myslíte - stále tam je nepoužitá.