pátek 3. května, 00:51 Svátek má Alexej
|
Vyhledávání
Co se kde šustne
Zajímavé foto
|
Navigace: Zahrada a květena
hodnocení: 4.70
Diskutujte!
Neroste vaše zelená radost, nebo naopak roste až moc? Sdílejte s ostatními fotky, rady a zkušenosti..
Podkategorie:
Diskuze
Komentáře a názoryUpozornění
Bohužel, do tohoto fóra mohou přispívat pouze přihlášení návštěvníci. přihlášení
Nejste registrovaní? zaregistrujte se! Nezabere vám to víc jak 20 sekund a získáte množství výhod! registrace
|
(výška 360 m.n.m.)
Re: Zakládání kompostu v plastovém kompostéru
Jájo, já těm plastovým kompostérům nevěřím. Oni jsou, na pohled, velmi hezké. Ale já myslím, že prostředí uvnitř neprospívá tlení. Minimálně je uvnit málo vzduchu. A udržet vlhkost tak akorát, to musí být věda. Hráď s kompostem zahradu nekrášlí, ale žížalám se v ní daří bez jakékoliv údržby. Na zimu zalezou do hloubky a se zahříváním půdy se objeví v kompostovaném materiálu. Akorát hlídám, aby kompost nepřeschl. Letos do něj vodu neleju, stačí ta, která naprší. Ale v minulých letech, když byl ty suché roky, tak přes léto jsem do něj vodu doplňovala. Hlavně přes horké léto. Jakmile se do něj vozí spadaná jablka, má kompost vody dost. A na dno nedávám nic. Možná, že kaliforňandy zalezou na zimu do půdy pod kompostem. To jsem nikdy nezkoumala.
Re: Zakládání kompostu v plastovém kompostéru
Re: Zakládání kompostu v plastovém kompostéru
Alčo, my se snažíme komposty na podzim navršit co nejvíce, aby to da jara slehlo a na jaře na to vždy něco sázíme-dýně, okurky, cukety, melouny. Tím je to částečně zakryté listy a tolik to nevysychá a když ano, tak to právě člověka donutí vzít tu konev do ruky. Funguje to skvěle. Troufám si říct, že kompostování umím a kompost máme skutečně luxusní, drobtovitý, vonící po lesní půdě.A to max do roka.
Re: Zakládání kompostu v plastovém kompostéru
Miluji tento text: (je to dlouhé, ale zábavné pro nás, co jsme znalí problematiky )
Karel Čapek - Zahradníkův rok, O UMĚNÍ ZAHRADNICKÉM
O UMĚNÍ ZAHRADNICKÉM
Pokud jsem byl jenom vzdáleným a roztržitým divákem na hotové dílo zahrádek, považoval jsem .zahradníky za osoby ducha zvláště poetického a jemného, které pěstují vůni květin, naslouchajíce zpěvu ptačímu. Nyní, když se dívám na věc z větší blízkosti, shledávám, že pravý zahrádkář není člověk, který pěstuje květiny; je to muž, který pěstuje hlínu. Je to tvor, který se zarývá do země a nechává podívanou na to, co je nad ní, nám, lelkujícím budižkničemům. Žije, ponořen v zemi. Staví svůj pomník v hromadě kompostu. Kdyby přišel do zahrady ráje, začichal by opojen, a řekl by: „Tady je, panečku, humus!“ Myslím, že by zapomněl pojíst ovoce stromu poznání dobrého a zlého ; spíše by koukal, jak by mohl Hospodinu odvézt nějaké to kolečko rajské prsti. Nebo by shledal, že strom poznání dobrého a zlého nemá kolem sebe uděláno pěkné mísovité rabátko, i začal by se tam mrvit v hlíně, nevěda ani, co mu visí nad hlavou. „Adame, kde jsi ?“ zavolal by Hospodin. „Hned,“ odpověděl by zahradník přes rameno, „teď nemám kdy.“ A dělal by dál své rabátko. Kdyby byl člověk-zahradník vznikal od počátku světa přírodním výběrem, byl by se patrně vyvinul v nějakého bezobratlovce. K čemu vůbec má zahradník záda? Jak se zdá, jen k tomu, aby si je chvílemi narovnával, pravě „To mě bolí záda!“ Co se nohou týče, dají se všelijak skládat; lze sedět na bobku, klečet na kolenou, vpravit nějak nohy pod sebe, nebo konečně si je dát za krk; prsty jsou dobré kolíky k dělání důlků, dlaně drtí hrudky nebo rozhrnují prsť, kdežto hlava slouží k zavěšení fajfky; jenom hřbet zůstává nepoddajnou věcí, kterou se zahradník marně pokouší náležitě ohnout. Zahradní žížala také -nemá zad. Zahrádkář je obyčejně nahoře zakončen zadkem; nohy a ruce má, rozkročené, hlavu někde mezi koleny, podoben pasoucí si klisně. Není to muž, který by chtěl „i jen píď jedinou přidati k své postavě;“ naopak skládá, svou postavu vejpůl, usedá na bobeček a zkracuje se všemožným způsobem; jak ho vidíte, zřídka měří přes metr výšky.
Pěstování hlíny záleží jednak v různém rytí, okopávání, obracení, zahrabávání, kypření, rovnání, hlazení a kadeření, jednak v přísadách.
Žádný pudding nemůže být složitější než příprava zahradnické půdy ; pokud jsem mohl sledovat, dává se do ní hnůj, mrva, guano, listovka, drnovka, ornice, písek, sláma, vápno, kainit, Thomasova moučka, dětská moučka, ledek, rohovina, fosfáty, trus, krondaro, popel, rašelina, kompost, voda, pivo, vyklepané fajfky, ohořelé sirky, mrtvé kočky a mnohé jiné substance. To vše se ustavičně míchá, zarývá a přisoluje; jak řečeno, zahradník není člověk, který voní k růži, nýbrž, který je stíhán představou, že by „ta půda chtěla ještě trochu vápna,“ nebo že je těžká (jako cejn, říká zahradník) a „chtěla by víc písku.“ Zahradnictví se stává věcí jaksi vědeckou. Dnes už by dívka nesměla jen tak zpívat: „Pod našema okny roste růže květ.“ Spíše by měla zpívat, že pod našema okny by se mělo nasypat ledku a bukového popela, pečlivě promíchaného s drobnou řezankou. Růže květ je tak říkajíc jenom pro diletanty; zahradníkova radost je zakořeněna hlouběji, až v lůně prsti. Po smrti se zahrádkář nestává motýlem, opilým vůní květin, nýbrž žížalou, okoušející všech temných, dusíkatých a kořenitých rozkoší hlíny.
Teď z jara jsou zahrádkáři neodolatelně, jak se říká, vábeni do svých zahrádek; sotva položí lžíci, už jsou na svých záhoncích, zvedajíce zadky k báječnému blankytu; tady rozemelou v prstech teplou hrudku, tady strčí blíž ke kořínkům zvětralý a drahocenný kousek loňského hnoje, tam vyrvou plevel a tuhle seberou kamínek; teď čechrají půdu kolem jahod a za chvíli se uklánějí několika sazeničkám salátu, nos u země, zamilovaně lechtajíce křehký chundel kořínků. V této poloze užívají jara, zatím co nad jejich bedry opisuje slunce svůj slavný koloběh, plují oblaka a páří se nebeské ptactvo. Už se otvírají poupata třešňová, mladé lupení se rozvíjí s líbeznou útlostí, kosi křičí jako blázni ; tu se narovná pravý zahrádkář, protáhne se v kříži a praví zádumčivě: „Na podzim to hodně pohnojím a přidám drobet písku.“
Ale je jedna chvíle, kdy se zahrádkář vztyčí a rozvine ve své plné výši ; je to odpolední hodinka, kdy své zahrádce udílí svátost kropení. Tehdy stojí, přímý a téměř vznešený, řídě trysk vody z hubičky hydrantu; voda šumí stříbrnou a zvučnou prškou; z kypré země zavane vonný dech vlhkosti, každý lístek je zrovna divoce zelený a jiskří chutnou radostí, že by jej člověk snědl. „Tak, teď má dost,“ šeptá zahradník blaženě; tím nemyslí třešničku zpěněnou poupaty, ani nachovou meruzalku ; míní hnědou prst země.
A když zapadne slunce, praví s vrcholnou spokojeností: „To jsem se dnes nadřel!“
Re: Zakládání kompostu v plastovém kompostéru
Anavi, Čapek byl zahradník celou duší. Jak vyjádřil všechny pocity zažraného zahradníka, to se nedá vymyslet do takových detailů. To se musí prožívat. Zahradní tématiku má skutečně zažitou.
Re: Zakládání kompostu v plastovém kompostéru
Viď? Spousta mých známých tohle nechápe. Já zase neumím pochopit, že má někdo zahradu a přijde domů a zapadne do baráku. Včera jsem se přistihla, jak v bílých kraťasech a bílém tričku lítám po zahradě s konvemi a stříhám přesahující větvičky... Syn vždy šokovaně vyleze a ptá se: Nechce nejdřív "přijít domů"? Ale já jen odemknu vchod, vezmu klíč od zahrady a jdu rovnou tam, abych se nezdržovala lezením na zahradu přes barák. Takže někdy tam šaškuji třeba v lodičkách, říkám, že vertikutuji.
Re: Zakládání kompostu v plastovém kompostéru
Celá knížka je skvělá. Já jsem včera právě vršila posekanou trávu na kompost. A občas prohodila hlínou od vedle. V žabkách, protože jsem se původně šla jen tak kouknout...
Re: Zakládání kompostu v plastovém kompostéru
jo, jo, stejnej případ, koukám.
Re: Zakládání kompostu v plastovém kompostéru
koukám, všude stejný. Onehdá jsem přijela z práce, vylezla jsem z auta a šla obhlídnout zahradu. Asi za půl hoďky se za mnou ozvalo - aháááá, já myslel, že si dneska v práci přesčas, a ty se tady klidně dloubeš v hlíně
Re: Zakládání kompostu v plastovém kompostéru
Mně zase říkají: Se divíš, že nic nestíháš, když už dvě hodiny držíš v ruce konev?
Re: Zakládání kompostu v plastovém kompostéru
Dneska 5,7 km s konvema....
Re: Zakládání kompostu v plastovém kompostéru
Holky, je to neuvěřitelně, ta drátěná klec mi stále funguje, co ten minimkomposterek už za ty roky vyprodukoval, to je doslova pecka. A kolik žížal už jsem z něj rozdala...
Re: Zakládání kompostu v plastovém kompostéru
Teď mám zase novou výzvu. Sebrala jsem od kontíku sud s prasklým dnem a hodlám vyrábět listovku. Když mě chlap viděl, co zase táhnu, už to komentoval: Není to na zahradu a nemáš s tím žádný záměr, že ne?
Ale nakonec tam ještě vyvrtal další díry a pak se zase bude chlubit , stejně jako našima bramborama vypěstovanýma v ořešákovém listí.
Jen na jíchu jsem zatím nesebrala dost odvahy .
Re: Zakládání kompostu v plastovém kompostéru
Tak drzim palce s pokusem!
Pripomina mi to me, jak jsem tento tyden hledala misto v lese, kde bych si nahrabala pekne listi, celkem 8pytlu Kousek vedle asi lidi prave odvazi zeleny odpad do lesa, tak tam byla cedule: Zde neni skladka! A ja kousek od toho rychle rychle nabiram a pytluju a dokonce si s sebou na to vezmu fiskars hrabe
Anebo treba jindy, kdyz jsem sla vyhazovat odpadky, tak v popelnici byl stos prokladu od vajec - tak jsem sla nazpatek jeste snad s vetsim nakladem Vim, jak zizalkam smakuji
U nas jsme letos tez prehazovali kompost, po dvou letech. U nas v horach to nejde tak rychle, ale byl paradni, jsem spokojena. Taky, ze uz mi tam diky tomu pridanemu pletivu na dnu a po stranach konecne nelezou hrabosi. Do druheho (jen prehozeneho z klece A do klece B) jsme jeste pridali tri pytle konskych koblih a mozna bude hotovy uz pristi podzim.
Mam malou zahradu a nemam pres rok az tolik zeleneho do kompostu, takze jsem zacla v potravinach vybirat prepravky s natema od zeleniny, co tam lidi odlamou Minule mi v Lidlu pan pokladni vybiral z toho pytliku listy zeli, ze je pry musi dat do odpisu!! No chapete to??? Od te doby uz se mi to ale nestalo, byl nejakej dulezitej asi...
Staci..??
Re: Zakládání kompostu v plastovém kompostéru
Já jsem se bála, že do toho plastu nepůjde vzduch ale listí je myslím v pohodě. Kuchyňský odpad by hnil. Já mám za barákem velký kompost, kam ale chodí sousedovic slepice. Takže dám nahoru pár větví, z boku taky. Pak to klesne, navrstvím nové. No a když to přerývám, pěkně nadávám. Ještě v tom je prorostlý pýr, tak pleju. Jde mi to jak psovi pastva. Teď tam dávám starou slámu ze stodoly a prokládám posekanou trávou, občas něco pěkného odvezu. Je to pěkné, ale jsou mezi tím ty klacky.
Re: Zakládání kompostu v plastovém kompostéru
Tak mám hned několik věcí "k věci"
Přiznávám se dobrovolně - plata od vajec tahám z kontíku pravidelně - jednak proto, že jsem eko-bio a nechápu, že lidi nečtou ten nápis jako kráva, že tam proklady od vajec a role od toaleťáku a papírových utěrek nepatří a za druhé proto, že tím krmím "holky". No a další věc - já jsem tak praštěná, že jsem šla za naším údržbářem a domluvila si s ním, že si odvezu listí z areálu firmy. Pořád mě varoval, jestli si uvědomuji, že je toho na kamion. No, byla jsem nejdřív nadšená, ale po té, co jsem odvezla už několikrát spoustu narvaných pytlů, auto po strop a ta hromada je pořád stejně velká , asi zbaběle vyhlásím, že už mu ten zbytek nechám na místní kompostoviště .
Když jsme ještě měli morče, tak mamka z té krabice u zeleniny vybírala třeba chřástí od kedlubů nebo květáku, případně listy od salátu. No a to byl prý humbuk, že by si to za rámeček nedala! Jinej takovej důležitej na ni vlítnul, že se to nesmí. Tak asi na to opravdu mají nějaké předpisy.