neděle 19. května, 16:01 Svátek má Ivo
|
Vyhledávání
Co se kde šustne
Zajímavé foto
|
Navigace: Povídání o vaření
hodnocení: 5.00
Diskutujte!
Rádi vaříte? Pak je tato sekce to pravé pro vás..
Diskuze
Komentáře a názoryUpozornění
Bohužel, do tohoto fóra mohou přispívat pouze přihlášení návštěvníci. přihlášení
Nejste registrovaní? zaregistrujte se! Nezabere vám to víc jak 20 sekund a získáte množství výhod! registrace
|
Tradiční romská jídla
Zjednodušeně řečeno, tradiční romská kuchyně je velmi prostá a nikoli křiklavě pikantní, jak je myslím poměrně často očekáváno. Nějaké příklady receptů zde:
[romove.radio.cz]
(plus na konci odkazu související články)
Nástin odpovědi jsem vypreparovala z níže citované reportáže obsažené v tomto článku:
[romove.radio.cz]
Mají jídla připravovaná takzvaně "po cikánsku" něco společného s Romy?
Dnes se popáté a naposled vypravíme na výstavu "Kaľi phuv - parno maro / Černá země - bílý chléb", která do 30. září probíhá v Muzeu romské kultury v Brně. V souvislosti s ní jsme si v minulých pořadech povídali o tom, jak se romská tematika promítá do kultury většinové společnosti například v hudbě, literatuře, ve filmu nebo v lidové kultuře. Jana Šustová si pozvala k mikrofonu kurátorku výstavy Janu Polákovou, která nám prozradí, odkud pocházejí exponáty této výstavy, a v druhé části rozhovoru nám vysvětlí, jak je to vlastně s jídly připravovanými takzvaně "po cikánsku".
Na výstavě je také možné vidět řadu výrobků potravinářských. Hlavně tedy cikánskou omáčku, nebo také recepty "po cikánsku". Mají vůbec tyto produkty a recepty něco společného se skutečnou romskou kuchyní?
"Když jsem tyto věci vyhledávala a nacházela, tak jsem přemýšlela, co by vlastně měli mít s tou tradiční romskou kuchyní společného. A protože tradiční romská kuchyně, řekla bych, je poměrně chudá na materiál, prostě podle toho co měli Romové na dosah. Byly to většinou brambory, mouka, maso velmi výjimečně. Pokud se jednalo a maso, tak spíš třeba, které vlastně dostávali, ale rozhodně to ty recepty "po cikánsku" co jsou ,nebo třeba cikánské ražniči a podobně, tak s tou tradiční kuchyní nemají nic společného. Je tam spousta slaniny, česneku, papriky, pepřem, takové, myslím si, že je to i docela známé, že kdokoliv si představí něco "po cikánsku", tak je to třeba s lečem a je to hodně pikantní. Ale zřejmě to má původ v tom, že Romové v Maďarsku byly hodně sžití s tou majoritou, s okolím. No a z Maďarska pochází paprika , jak všichni víme, a rajčata. To jsou tam asi největší produkty zeleninové. Asi z tohoto důvodu jsou do těch jídel "po cikánsku" dávány v hojné míře."
Můžete uvést příklady receptů, které jste shromáždili? Recepty "něčeho po cikánsku".
"To bylo skoro všechno. Od studených předkrmů, kde jsou hlavně vejce "po cikánsku", přes teplé, kde jsou cikánské toasty, například, přes maso, což je vlastně jakýkoliv druh masa, hovězí, vepřové, telecí,kuřecí nebo kachna "po cikánsku", až po sladké recepty, po dezerty, kde je třeba zmrzlinový pohár Cikánka nebo cikánské řezy."
Tradiční romská jídla
Rumunsko
Z rumunské kuchyně já osobně znám jako více než typické :
ciorba [čorba] ( = polévka, stejně tuším i bulharsky; nejčastěji právě) de burta
mititei [miči] (rožněné šištičky kořeněného mletého masa)
mamaligä (kukuřičná kaše)
Rumunská kuchyně ze stránek
[starky.borec.cz]
Jako všude na Balkáně jsou i v Rumunsku oblíbené speciality připravované na rožni (grătaru). Např. mititei jsou tradiční silně kořeněné šištičky z mletého masa, pečené na rožni. Rožní se také kýty, mozek, pečou se beraní varlata. Sarmale je mleté maso zabalené v zelných nebo vinných listech. K dušenému vepřovému i jiným jídlům se podává kukuřičná kaše mamaligă, doplněná tvarohem, smetanou, ovčím sýrem či vejci. Díky Dunaji a Černému moři nechybí ani rybí speciality. Zvláštní kapitolu tvoří rumunské polévky, ať již zeleninové či masové: jsou většinou nakyslé. Slivovice (ţuică) se obvykle podává k předkrmům a je následována mnohokrát oceněnými víny ze známých vinic Murfatlar, Cotnari, Jidvei, Dealul Mare, Huşi, Odobeşti nebo Valea Călugărească.
----------------------------------------------
Rumunská kuchyně ze stránek
[www.euroskop.cz]
Rumunská kuchyně byla vždy ovlivňována kuchyněmi ostatních balkánských národů. Je velmi pestrá, pikantní a vydatná, přičemž základní potravinou je maso a sladkovodní mořské ryby. Pro rumunskou kuchyni je také typická velká spotřeba zeleniny, především pórku.
Mezi typická rumunská jídla patří řada polévek, například ciorba, což je polévka uvařená ze zkvašených otrub, uzeniny, brambor a hovězího nebo kuřecího masa. Další specialitou místní kuchyně je dušené maso tachitura moldoveneasca nebo mititei, maso zalité ostře kořeněnou omáčkou. Specialitou z oblasti delty Dunaje je kapr na grilu. Z mas je nejoblíbenější skopové, hovězí a kuřecí, z ryb pak zejména jeseter, kapr a sleď. Upravují se obvykle vařené, pečené nebo dušené.
Z dezertů jsou vyhledávanou specialitou placenta (pirožky) a papanasi (tvarohové dortíky). Národním nápojem je tzuica (švestková brandy). Má několik druhů, které se rozlišují podle síly, chuti a lokality, ze které pocházejí. Nejsilnější je tzuica de Bihor, známá také jako palinca. Velmi proslulá a chutná jsou rumunská vína, která obdržela několik mezinárodních ocenění. Uznání získala zejména vína pinot noir, cabernet sauvignon, ryzlink, pinot gris a chardonnay. Většina vín se podává se sodovkou a oblíbené je i svařené víno. Populární je také pivo. Rumunské pivo není vůbec špatné a navíc je velice levné.
Recept na tradiční jídlo
Rumunská dršťková polévka (Ciorba de burta) pro Zette
Ingredience:
4 litry vody,
velký kus dršťky,
malý kus prorostlého hovězího,
sůl, ocet, česnek
10 kuliček pepře,
2 mrkve,
1 stonek řapíkatého celeru,
1 cibule,
1 bobkový list,
2 žloutky,
Příprava:
Dršťky a maso nakrájejte na malé kousky, vložte do vody, přidejte bobkový list, sůl a pepř a vařte. Přidejte mrkev, celer a celou cibuli a pokračujte ve vaření. Když je maso i zelenina měkká, odstavte z plotny a přidejte žloutky rozmíchané v octu a česnek. Podle chuti přidejte ocet a česnek.
----------------------------------------------
Re: Rumunsko
Dvě polévky ulovené na stránkách:
[www.putnici.sk],
jak moc jsou či nejsou autentické, netuším .
RUMUNSKÁ KAPUSTOVÁ POLÉVKA
Potřebujeme:
100 až 200 gramů slaniny,
2 papriky /větší a ne moc pálivé/,
2 cibule /středně velké/,
1 stroužek česneku /můžeme vynechat,
1 kapustu /větší/,
2 slepičí vajíčka,
200 gramů smetany,
1,5 - 2 litry studené vody,
2 lžičky octa,
kopr,
pepř,
sůl.
Příprava.
Slanina:
Slaninu nakrájíme na kousky a ty rozdělíme na dvě přibližně stejné
části.
Zelenina:
Asi dvě větší papriky a jednu kapustu nakrájíme na kousky /papriku raději na menší proužky a kapusta může být na větší kusy/. Cibuli nakrájíme na tenká kolečka. Česnek na malé kousky nebo ho prolisujeme.
Vajíčka:
Rozklepneme dvě syrová vajíčka a oddělíme žloutek od bílku. Potřebovat budeme jen žloutky.
Vaření:
Na pánev dáme tuk a na něm osmahneme do zlatohněda polovic slaniny a trochu česneku. Místo tuku můžeme použít i klasické máslo. Přidáme
nakrájenou papriku a taktéž jí osmahneme.
Do hrnce vložíme rozkrájenou kapustu a přidáme druhou polovinu slaniny, cibuli a obsah pánve /slaninu, papriku a tuk/. Dále přidáme sůl dle chuti, pepř dle chuti a kopr dle chuti. Celé promícháme a zalijeme studenou vodou.
Hrnec dáme na plotnu a přivedem k varu. Když se obsah již vaří, tak
snížíme plamen a na tomto mírném plameni vaříme za občasného míchání
necelou hodinu.
Mezi tím rozšleháme smetanu se žloutky, octem a přidáváme pomalu za stálého míchání do hrnce a tím je polévka hotova.
________________________________________
________________________________________RUMUNSKÁ MERUŇKOVÁ POLÉVKA
Další polévka, která má svůj původ v Rumunsku se může zdát být trochu zvláštní. Je to polévka meruňková a jí se výhradně studená.
Potřebujeme:
0,5 kilogramů meruněk,
1 větší citron,
0,5 litrů bílého vína /jistěže rumunského/,
a koření:
skořici a cukr /nejlépe cukr moučka/.
Nejdříve oloupeme a vypeckujeme meruňky a nakrájíme je na hodně tenké proužky. Prolisujeme nebo promixujeme, aby vznikla pasta.
Víno nalijeme do hrnce a přidáme skořici dle chuti a citronovou štávu. Přivedeme k varu a vmícháme cukr. Po té necháme vychladnout. Vmícháme prolisované meruňky. A vložíme nejlépe na několik hodin do lednice. Podáváme řádně vychlazené. Údajně je tento pokrm velice zdraví, ale snad nemusím dodávat, že by ho neměly konzumovat děti a těhotné ženy. A raději nepodávat na pracovišti
Re: Rumunsko
A rumunská mamaliga, jak se jí živíme my tady u nás (rozuměj z našich zdrojů).
Jedná se o velmi jednoduché a rychle připravené jídlo, ovšem podrobným průzkumem na internetu jsem zjistila, že sama kaše je věda , pročež projistotu připojuji odbornější výklad, než by byl ten můj:
[dadala.hyperlinx.cz]
[www.relaxuj.cz]
________________________________________
Tak to bylo znalecky, a nyní pěkně laicky .
Mamaliga s bryndzou a zakysanou smetanou
čeho nám třeba:
1. kukuřičné mouky
2. vody
3. soli
4. bryndzy
5. zakysané smetany
1. Základ na kaši získáme smícháním hrubě a polohrubě mleté kukuřičné mouky v poměru 1:1. Kde jsem k tomuto přišla, to vám nepovím, pročež si ani z této informace nemusíte dělat přílišnou hlavu.
(Když nějaká není dostupná, tak se také nic nestane, dávali jsme třeba i kukuřičnou strouhanku, což je ještě hrubší než hrubá moučka, řekněme jakási kukuřičná krupice. Seženete-li tedy jen jednu, použijte tu, základní moučka by měla být mletí hrubšího, nikoli hladkého, tedy zakoupit spíše např. jen samotnou hrubou. Je to prostě jako krupicová kašička - a tak se to i vaří.)
2. Na osobu žravějšího typu (tipuji jak jeden a půl až dvě osoby běžné ) počítáme s cca 200 g kukuřičné mouky. Osobám střídmým tuto dávku patřičně ponížíme podle zamýšleného, rozumově opodstatněného celkového kalorického příjmu. Výsledného produktu se navaří beztak tolik, jak vám ujede ruka při odměřování vody , což má i jistý vliv na jeho konzistenci.
3. Na 200 g mouky cca 400 ml vody, kterou přivedeme do varu a osolíme - to je skutečně důležíté, jinak by kaše byla nejen nemastná, ale i neslaná . Do vroucí vody postupně vsypáváme mouku tenčím pramínkem za stálého míchání, prostě všelijak se pokoušíme docílit minimalizace vznikajících hrudek. Vaříme.. tak dlouho, dokud nám to jde. Pak se na to vykašleme a odstavíme z ohně, případně zkusíme ještě trochu rozmíchat nerozmíchatelné.
4. Nejlépe na nahřátý talíř rozprostřeme rovnoměrně vrstvičku bryndzy (žravější osoba 100g, osoba střídmější si opět může úměrně ponížit), kterou vzápětí překryjeme vrstvou hotové kukuřičné kaše.
5. Svrchu zalijeme zakysanou smetanou v množství takovém, jaké máme k dispozici. (Tedy třeba půl stopadesáti, dvěstěgramového kalíšku na porci, nebo více nebo méně.)
Moldávie
A ještě přihazuji jen tak ledabyle další úlovek z vyhledávače, protože toto vyprávění je vážně roztomilé
[www.moldavskarepublika.cz]
[www.moldavskarepublika.cz]Záhada anglického vánočního pudinku
P o v š e c h n ě
Jelikož se jedná o velmi rozsáhlé téma, kterým se zřejmě jen málokdo bude ochoten pročíst, pokusím se to nějak odfláknout. Nikdy jsem jej nechutnala, pověsti o něm jsou většinou hrůzostrašné, jenže.. mně hlavou vrtá stále – říkám si co kdyby jestli by, vždyť osobě, která nepohrdne živočišným uhlím a pivovarskými kvasnicemi, naopak je pokládá za lahodné, nemůže být náhodou střižena na míru i tato bizarnost?
Jednu z prvních stop anglického vánočního pudinku jsem nalezla v následujícím receptu, který se na internetu vyskytuje poměrně hojně:
Puding vánoční
Tradičním vánočním jídlem je ve Velké Británii vánoční puding (Christmas pudding), na kterém si o Vánocích od nepaměti pochutnávaly mlsné jazýčky anglických panovníků i chudáků z londýnského předměstí. Můžete si ho připravit i vy, tady je recept :
80 dkg hovězího loje
45 dkg zkaramelizovaného cukru
12 dkg citronové kůry
12 dkg kandovaného ovoce
1 kávová lžička muškátového ořechu
45 dkg strouhané housky
22,5 dkg prosévané mouky
45 dkg vajec (vážíme ve skořápce)
1 sklenice (na bílé víno) koňaku
1/2 litru mléka
Do dobře ušlehaných vajec zpracujte přísady, přidejte mléko a vše dobře umíchejte. Celé necháte stát 18 hodin v chladu, přidejte koňak a těsto potom vlijte do dobře tukem vymazané pudingové formy a vařte v páře 8 hodin. Udané množství stačí na přípravu pudingu pro 20 až 28 osob. Vánoční puding vydrží při dobrém uskladnění rok i déle.
Zdroj např.
[www.ricany.cz]
[pod-poklickou.gastronews.cz]
_____________________________________________________________
Za běžných okolností bych si řekla asi budiž, to bude ono, ovšem nehrálo mi, kde jsou ty švestky jako jedna ze základních ingrediencí – viz poměrně často udávaný originální název Christmas Plum Pudding.
[www.labuznik.com]
Hm.. jenomže ani tam jich zrovna moc nevidím.
_____________________________________________________________
Po této stránce mě už trochu více uspokojil následující recept ze stránek Českého rozhlasu:
O anglickém pudinku kolují různé zvěsti - někdo si ho velice pochvaluje, jiní zase říkají, že se nedá jíst. Z čeho se takový vánoční pudink připravuje?
"Já jsem si pro tuto výstavu připravila starý recept z 19. století, který se už dnes až tolik nedodržuje, i když ty základní ingredience jsou podobné. Pište si: Pudink se připravuje ze 3/4 kg sušených švestek, 1/4 kg rozinek, 30 dkg strouhanky - ta bývá z tmavého chleba, 20 dkg mouky, do toho se dá 9 vajec, sklenička brandy, 1/4 kg směsi oříšků s perníkem, a teď dávejte pozor, to vše se zamíchá do 30 dkg hovězího loje. Všechna tato směs se vaří šest hodin, pak se naleje do formy a nechá ztuhnout."
Celý článek zde:
[www.radio.cz]
Mumlám si, devatenácté století, to už zní relativně tradičně, to by šlo.. ale ještě se raději podívám dál .
_____________________________________________________________
Něco málo jazykozpytných a jazykospletných termínů mě oslovilo zde:
Jazykové záludnosti
Angličtina stejně jako jiné cizí jazyky je plná záludností. Například málokdo ví, že anglický výraz marmlade (podle slovníku marmeláda) znamená výhradně marmeládu pomerančovou.„Je v ní rozvařená i kůra, takže je to trošku nahořklé“, komentuje angličtinářka.
Další typickou chybou je překlad „afternoon tea“ na „čaj o páté“ „Pokud vám někdo něco takového nabídne, rozhodně se vám nechystá vařit čaj, ale ptá se vás, zda si dáte nějakou svačinu. Tou může být klidně dort a kapučíno,“ sděluje Strýčková své postřehy.
Ani anglický „pudding“ nemá nic společného s českým pudinkem. Na ostrovech je „pudding“ prakticky všechno, co má charakteristický tvar formy, do níž se lije těsto. „Je to kopeček připomínající bábovku, kterou si děti dělají na pískovišti“, objasňuje Strýčková. „Pudding“ je dvojí, buď je to slaná příloha k jídlu nebo nějaký dezert. „Takže když se vás zeptají zda chcete nějaký ,pundding‘, mají na mysli dezert. A to je další chyba, která se v českých překladech často vyskytuje. Český pudink je angicky ,custard‘ – to jsem viděla taky mnohokrát špatně přeložené, a to dokonce i v televizi v pořadech o vaření,“ vysvětluje Strýčková. Klasickým „puddingem“ je tzv. yorkšírský pudink- a to je právě ta oblíbená slaná příloha k masu.
A co to je yorkšírský pudink?? Tak toho červa v hlavě prostě už ignoruju! (Teda.. prozatím ) Celý článek obsahující alespoň nějaké osobní zkušenosti, po nichž pátrám:
[www.gastroplus.cz]
____________________________________________________________
Skončit nebo nanovo začít je možné třeba tady, kde se dá krásně dočíst něco o té historii a pravděpodobném vzniku tradice, včetně švestkové odnože (hurá):
[www.londyn-anglie.cz]
a odkud vede cesta až do.. Anglie.
[www.bbc.co.uk]
Stůl plný mističek aneb Jižní Korea
Další nesmírně zajímavá země, která má s českou kuchyní "společné" kysané zelí (jenže jinak ) a oblibu piva.
Krátké počtení a oku na pohled:
[www.tmcz.net]
Re: Stůl plný mističek aneb Jižní Korea
[www.korea.cz]
dvě alternativy receptů na kimčchi a jedna nudlová čapčchä variace
Sweet Korea
Songp' yon
[www.sejong.cz]
Recept
a povídání
[www.chinadaily.com.cn]
in English for Majka