Galway, malebné městečko, je tam tak útulno, že člověk při procházce cítí naprostou pohodu. Nikdo nikam nespěchá, nevidět žádný kalup. Klid a rozvážnost, dost často slyšet hlahol smíchu. Bodrost se projevuje všude. Místní se zdraví nepokrytě hlasitě, vždy s úsměvem ve tváři, a nikdy se jen tak nemíjejí, vždy prohodí pár slov. A nebojí se cizozemců. Dávají se s nimi do řeči. S jedním jsem taky klábosil. Už tedy sice byl jak zákon káže, takže jsem mu rozuměl sotva každé páté slovo, ale přece jen jsem zaslechl, odkud že jsem. Když jsem řekl z Česka, tak hned na mě že máme "good pivo" a "beautiful girls". Načež jsem mu lichotku vrátil s tím že Guinness je jen jeden, a temperament opačného pohlaví nenapodobitelný. Ale víc už jsem jeho zasukovanému jazyku nerozuměl