SPIKE, jsou , jevím se nad tím pokaždý, když se vracím z Prahy . A nejen já - nedávno jsme měli sraz ze základky a shodli jsme se všichni, že jakmile se přehoupneme přes ty poslední vršky a otevře se nám tenhle výhled na Středohoří, máme intenzivní pocit radosti, že se vracíme domů. Asi senilníme .
Jezdili jsme na školní výlety buď do Libochovic nebo na Peruc. Peruc byla horší, ve všech místnostech zámku všude jen samé obrazy Středohoří ve všech ročních obdobích a osvětlení. Nechápala jsem , jak toho Filu mohlo bavit malovat furt to samý . Dneska chápu, neměl foťák, tak maloval , aby zachytil tu krásu, která je pokaždý jiná, ale nikdy se neokouká . Už se mi několikrát stalo, že při příjezdu z Prahy jsem viděla tak krásný "obraz", že jsem prostě musela zastavit a vyfotit si to . Někdy je to nasvícení prostě úchvatně kouzelný a člověk se nemůže vynadívat..

Mmch., koukám, žes to brala ne po okreskách, ale dokonce skoro po cyklostezkách , jezdíš podle turistický mapy? Vezla jsem v pondělí syna ke kamarádovi na chatu na Markvarec a navigoval mě právě takovýma silničkama, kudy jsem snad nikdy před tím nejela ( páč si to pamatoval, jak jel na kole minule zpátky). Na Markvarec je to z Hřivic hoodně do kopce, ale když se jede odtamtud, je to krásný výhled a pro mě z úhlu, který je pro mě nový neokoukaný. Bylo krásně, byly vidět Krušky, mooc hezké pokochání to bylo .