THAJSKO 2015 - 6.pokračování

Pocit, že jsem v Thajsku strávila snad půl roku, je celkem pochopitelný. Každou noc jsme spali jinde, každý den jsem poznali tolik krás přírodních, historických, gurmánských i docela obyčejně lidských, že jsem plná zážitků a dojmů. Budu to v sobě zpracovávat ještě hodně dlouho. Při třídění fotek se stále ve vzpomínkách vracím, znovu cítím ty vůně, chuti, sluneční paprsky i slanou chuť moře.

Poslední 3 dny už jen odpočíváme na ostrově Koh Samed. Je to docela maličký ostrůvek. Přeplavili jsme se na něj malou motorovou lodí. Nebyla to dlouhá cesta, z přístavu na pevnině byl ostrov docela dobře vidět. Výhodou je, že nás loď odvezla přímo na pláž před naším ubytováním. Vystupujeme do vody, kufry musíme podávat jeden druhému, abychom je dopravili na pláž suché. Bydlíme v celkem jednoduchých chatičkách, ale co člověk potřebuje v tropech zvláštního? Stačí střecha nad hlavou, sprcha a WC. To všechno chatky mají a víc není třeba. Jen si chvilku odpočineme, osprchujeme se a pak se naše malá skupinka sejde na pláži. Lukáš nás odvede do blízké restaurace, kde povečeříme. Restaurace jsou pochopitelně volně na pláži, žádné uzavřené budovy, ale spíš stánky s posezením na břehu moře. Dnes je právě úplněk, tak máme o osvětlení postaráno. Thajci velice rádi oslavují kde co. Tedy nejen všechny možné náboženské svátky, ale dnes např. svátek světel u příležitosti úplňku. Po pláži běhají kluci a mávají zapálenými loučemi, rodinky domorodců pouštějí zapálené “lampiony štěstí”, po vodě pouštějí svícny ozdobené květinami (druhý den zjistím, že to není úplně šťastný nápad, květiny jsou připevněné pomocí špendlíků, což není na pláži moc příjemné). Usadili jsme se v rybí restauraci. Aby si mohli vybrat i turisté, mají nabídku ryb a všech možných mořských potvor vystavenou už v porcích a s cenami. Stačí jen ukázat, na co máme chuť. Jak už jsem poznala thajskou kuchyni, mohu klidně ukázat poslepu a jsem si jistá, že určitě zklamána nebudu.

Další dny si užíváme slunění, plavání a masáží přímo na pláži. Vydáme se i na kratší túru ostrovem. Druhý den ráno si přivstanu, abych se potěšila pohledem na vycházející slunce. Je to úžasné, když se vynoří z moře a docela rychle nabývá na síle. Každým okamžikem se mění osvětlení, je na co se dívat a co fotit.

Kdosi nás upozorní, že přímo nad lehátky masérek povylezl z díry ve stromě malý zelený had. Kouká ho ven jen část a vydrží tam takhle trčet celý den, dokonce ještě další den je stále ve stejné poloze. Jiné hady jsem nepotkala, ale prý je jich tu dost a je zcela běžné se s nimi setkat. Je tedy pravda, že když jsem si cestou ostrovem potřebovala odskočit, nešla jsem daleko od cesty a snažila jsem se klackem dělat hluk, aby případný plaz utekl.

Těsně před odjezdem z ostrova jsme měli štěstí a zahlídli jsme ptáka zoborožce, který tady na ostrově žije. Přiletěl se nasytit plody stromu přímo u naší chatky.

Pobyt na ostrově utekl jako voda, naposledy jsme sbalili svá zavazadla a stejnou lodí jsme se vydali zpět. Pak ještě delší přejezd do Bangkoku a odlet domů.

Zůstanou jen vzpomínky na krásnou zemi a její milé obyvatele.