Naše Tereza (ovčanda) je děsně uštěkaná, ale já to beru jako její komunikaci s námi, protože má tolik podtónů a druhů štěkání, že ji za to ani nemůžu kárat.... ona s námi opravdu mluví, asi se mi budete smát, ale při každém jejím zaštěkání vím, co se děje a co chce... jestli hlídá, honí po zahradě vrabce, našla na zahradě ježka, nebo chce jít ven na zahradu, nebo přijel na návštěvu vetřelec 
a nebo páníček z práce. Je to přímo vesnický rozhlas 
.... ale přiznám se bez mučení, že někdy mi to leze děsně na nerv, ona hlásí každého cyklistu na cestě nebo koně půl km od nás na polňačce. Ale za to ji nemůžu trestat, protože hlídá,,,,, a já si nemůžu dovolit, aby vítala každou cizí osobu poblíž baráku, protože jsme poslední barák ve vesnici...