Dík za rady, bígl se asi opravdu moc "kouskům" nenaučí. Mně šlo od začátku hlavně o to, aby nezdrhal a na přivolání přiběhl. Sice nemám 100% úspěšnost, ale jde to. Vzhledem k tomu, že dělám doma, tak jsem s ním prakticky celý den a nepřerostl mi přes hlavu a já jsem vůdce smečky 
. Jen jednou se mi stalo, že mi zdrhnul skoro na hodinu, jinak je do 5 minut zpátky. Každý den jsem s ním aspoň 3 hodiny ve volném terénu, takže si to užije. Jsem ráda, že s ním mohu chodit navolno (kromě silnic), většina bíglů, které znám, jsou furt na vodítku. Ten aport jsem ho chtěla naučit, aby se taky trochu zabavil a hlavně závidím lidem, kteří mají aportovacího psa, že ho prakticky mají pořád v dohledu (i když si mi zase naříkají, že už mají loket a rameno úplně vyřízené).
Mňamky jako odměnu dostává vždycky, ale když mu jí dám po aportu, tak už podruhé za míčkem neběží, ale sedí a kouká na kapsu, kdy dostane další a už ho nerozhejbu . Maximálně si vzpomene na to, že hodně mňamek v "dětství" dostával za to, že si lehl, takže chvíli sedí a kouká a chvilkama si při tom lehne - co kdyby... . Asi se s tím budu muset smířit, holt jsem si vybrala "blbé" plemeno, ale pro mne to nejúžasnější 
, rozhodně si k němu chceme pořídit ještě jednoho.