Musím se tu veřejně omluvit svému (tedy dceřinu) psovi-bíglovi. Všimla jsem si cákanců na podlaze v kuchyni a myslela jsem, že mu tak odkapává od pusy, když se napije, ale pak jsem si všimla, že trochu učůrává. Rychle jsem mu otevřela dveře na balkon, kudy chodí x-krát za den na zahradu. Za chvíli škrábal na dveře, že už chce zpět, a já viděla mokrý flek na zeleném travním koberci na balkoně hned u dveří. To už jsem se zlobila. Jenže on chudák vešel dovnitř, pořád učůrával a pak si odevdaně stoupnul a udělal dvě obří louže. To už jsem spíš dostala strach, co mu je, ani jsem nenadávala, jen jsem to rychle utírala. Pak jsem vytřela ještě voudou se savem. Dceři jsem pak říkala, že je asi nemocný. Ona s ním šla ven a když se vrátili, pustila ho na zahradu a všimla si, že dvířka z balkonu jsou zavřená!!! 
Většinou je nezavíráme, jen když si tam hraje vnuk. Jsou za rohem., tak na ně nevidím a vůbec mě to nenapadlo. Chudák pes celý den držel moč a pak už nevěděl, co s tím., tak to s nešťastným výrazem pustil doma. A já byla v domnění, že se už mockrát během dne po zahradě proběhnu i vyprázdnill. 
Ale jsem ráda, že rozuzlení bylo tak jednoduché.