aneto mám taky Kavalírka a když ještě nebyly terénní úpravy kolem domu, tak jsme mu dovolovali hrabat dle libosti.
Jenže pak jsme to zplanýrovali a zaseli trávník a už jsme neskákali nadšením jakou džuznu se mu podařilo vyhrabat. A že to byly krátery na tak mrňavého psíka !
Jednoduchá rada. Musíš si na něho počkat. Prostě to zinscenovat TY ! Nečekat až začne sám a ty jsi deset metrů od něj.
Už si poznáš, kdy chce začít hrabat, že jo ! Čumák někde v zemi a čuchá a tváří se, že zrovna objevil poklad ! Čím dál víc se zaňufává do země až si vezme na pomoc packy.
No a teď musíš jednat ty. Klidně zařvi až se lekne a popadni ho za kůži za krkem. Ale ne jen dvěma prstíčky, celou rukou. Neboj, nic se mu nestane. 
A podívej se mu opradu naštvaně do obličeje a řekni něco co používáš, když chceš, aby přerušil jakoukoliv činnost . Prostě "NE!" nebo "FUJ!" nebo "NESMÍŠ!" nebo, to jsem používala já, opravdu temně a výhružně "NEHRABÉJ !"
Pokud se pustí hned do díla jakmile ho pustíš, tak znovu a třeba s ním i zatřepej. Taky to znamená, že tvůj výhružný obličej nebyl pro něj srozumitelný. Jinými slovy, dalas do toho málo přesvědčivé emoce.
Náš je tvrdohlavec tvrdohlavá, ale tohle mu stačilo 2x a je klid.
Musíš ho ale fakt pořád hlídat a pokaždé stejně zasáhnout, aby se nestalo, že si bude hrabat a nic se mu nestane.
Teď stačí, když vidím, že by měl chuť hrabat, jen říct "Nehrabej!" a on už ví, že tady ne.
Jinak totiž chodíme často do lesa a to ho v tom ještě podporuju a povzbuzuju, aby se vyřádil ! 
Takže rozlišuje, kde hrabat může a kde ne !
Držím palce !