a taky si to náležitě užívala .
Občas nějaký zdrhne, ale opravdu velice málo.... za těch 12 let, co tady bydlíme se u nás objevili snad 3 psi. To já věčně honila naši Báru po vesnici, nebo v noci rozštěkávala celou ulici, jak si to šmárovala z kopce dolů. Bavilo ji to a taky si to náležitě užívala .
Drahuš, u Báry to nebyla "jenom" pozornost, jí se věnovala opravdu spousta času. Chodila ven na procházky, i na 10m stopovačce, na druhém konci uvázané k Terezce, byla k neutahání a prostě moc aktivní. Chtěla jsem nejživější štěně z vrhu, tak to byla cena za splnění mého snu . Později, když k nám přišla Enča, tak se zklidnila, cítila konkurenci, tak musela u všeho doma být. Čtyři roky neutekla, až potom naposledy 
.