Zdravím,
Trixinko, to je v pohodě.
Tak u mě jde zatím všechno skvěle, jen nemám ani trochu čas sednout na delší dobu k počítači, ale pokračuju ve "výzkumu" při hledání zdravějšího i "hubnoucího" stravování podle Romči. A cítím se zatím skvěle, ráno je mi lehce, a mám mnohem víc energie. Určitě ještě nehubnu a asi ještě delší dobu nebudu, protože pořád ještě nemám vyzkoumaný dobrý" poměr živin, ještě pořád jím větší porce a asi i olivový olej bych měla hlídat mnohem přesněji,protože - sice ho dávám " 2 kapky", ale možná by stačila kapka 1 , ale stoprocentně jsem méně nafouklá, břicho mi tím určitě trochu splasklo. A ten příliv energie si vysvětluju tím, že jím přeci jen zdravější potraviny a v mnohem menším množství než dříve - navíc pravidelně. Takže tělo nemusí tak složitě trávit a o to víc energie mi zbude.
Potraviny, které mi chutnají a jsou zdravé, dostupné a nízkokalorické se mi pomalu začínají rýsovat, takže můj jídelníček už má svoje "stálice". Sice mám svůj vzor v Romaně, ale každý člověk je jiný, někomu chutná to , jinému ono. Už vím, co chutná mně osobně, třeba na nízkotučný Eidam s 20 procenty tuku si nějak ne a ne zvyknout. Takže jsem pořád ještě ve fázi zjišťování, jaká jídla i potraviny jsou pro mne reálné, a to nejen kvůli chuti , ale i z hlediska času na jejich přípravu, kapacity v mrazáku a celkové dosažitelnosti. Přeci jen se musí z části vařit tak,aby se dalo jídlo použít i pro zbytek rodiny. Jinak bych u plotny a u nádobí strávila celý den. Například, pokud by rodina úplně odmítala jíst třeba čočku, tak bych ji asi také měla na talíři méně často..... Nebo - v rodině všichni mají rádi rybu, včetně partnera. Tuhle měli k obědu plánovaný guláš podle babiččina receptu, všichni o něj stáli a těšili se na něj. Já měla filé, osmahnuté na troše olivového oleje - ten guláš jim moc chutnal , ale pošilhávali i ke mně do talíře a menší děti chtěly "ochutnat" 
. Takže jsem si nadávala, že jsem to nedomyslela. Až bude příště k obědu vepřové na jakýkoliv způsob, tak já si budu muset k příloze udělat nějakou omáčku třeba ze zeleniny, a ne si dělat něco dobrého, co by chtěli i ostatní. To mi znovu ukazuje, jak důležitá je praxe a celková proveditelnost. A jak je lehké selhat coby organizátor. Ono je sice hezké, když by si člověk sestavil absolutně dokonalý jídelníček z absolutně dokonalých potravin, ale pak je to nanic a rozpis leží v šuplíku, když není čas na přípravu jídla nebo to zhatí jiná maičkost, třeba to, že jsem něco nestačila koupit nebo že mi to snědly děti . Sice jsem dřív už nějaké diety držea a vařila si pro sebe zvláš´t, ale je to už delší dobu, tak se do toho opět musím dostat. Do toho, jak sladit svoje a rodinné jídlo. Jinak mi ten Romčin způsob ale vyhovuje maximálně. A ostatní se také vychytá, vepřové máme stejně jednou za čas. A jinak vše ,co vařím pro rodinu, normálně můžu, samozřejmě, když si to upravím trochu méně tučně atd. Polívku pro sebezajíškovat jen na trošce olivového oleje a celozrnné mouky, což mimochodem celkem chutná i dětem, zeleninu a rajčata na špagety osmahnout nejdřív pro sebe na menším množství olivového, zatímco partner chuť olivového oleje nesnáší, takže osmahnutí pro něj a pro děti je zvlášť. Všechny přílohy co vaříme jinak v menším množství také můžu, svíčkové a jiné smetanové omáčky jsme i dřív vařili málokdy, hranolky míváme také jen tak dvakrát do roka. Smažené, jako jsou řízky a rybí prsty, míváme doma také málokdy. Takže se to dá celkem dobře skloubit. Partner není v jídle naštěstí vůbec vybíravý, jemu jde hlavně o maso, takže mohu celkově vařit doma zdravěji, pokud mu k jídlu dám pořádnou flákotu. A občas si ho musím samozřejmě i udržovat v dobrém rozmaru různými deikatesními minutkami k večeři . Takže celkově to jde zařídit opravdu dlouhodobě, jen jde o to,nejíst vyloženě nezdravé polotovary a "chemické" potraviny,jak psala Romča, a hlídat rámcově celkovou hodnotu kJ a zvlášť samozřejmě i přibližně bílkoviny, sacharidy a hlavně tuky a cukry. A snažit se víc hýbat. Ale nic není tak direktivní, aby to nešlo nějak zvádnout, nebo nějaké jídlo nahradit. obecně třeba platí, že je jedno, jaké maso si dám, kromě tedy toho vepřového, které je pro mne tabu. Možná někdy později si ho dám, ale zatím nechci, ani mne neláká. Ovoce se také dá různě nahrazovat, takže k těm jablkům mám jeden den banán, druhý den kaki, další den třeba hrušku atd. prostě to, co je dostupné, nic podle toho, že to je předem "určené" a nedá se s tím nijak improvizovat. Pak mám denně také povoleno trošičku různých oříšků, většinou mám směs kde je 1 para ořech, pár nepražených a nesolených kešu a pár neloupaných mandlí. ale jen trošku, jsou to dost kalorické dobroty. Nic se ale nemusí vážit, vše je v rámci základních pravidel "pružné. A proto je naděje na úspěch. Sice ne na nějaký rychlý, ale lepší pomalu, než to za 2 měsíce vyčerpaně vzdát na 2 roky, jak je mým zvykem. Jasně že ani tady nemám jistotu, že to nevzdám, pořád je to velké omezení, musím se hlídat a nejíst moc jiné pečivo než ten černý těžký chleba, a jasně, že bych si v 7- 8 večer, když je klídek a děti v pelíškách, nejraději dala talíř plný bolonských špaget s domácí zeleninovo-rajčatovou omáčkou, posypaných hromadou normálního tučnějšího sýra. Ale podle toho, co zatím pozoruju, mě jinak tenhle způsob stravování opravdu vnitřně tak nějak víc vyhovuje. je snazší jen prostě hlídat, aby bylo dost živin, vitamínů, vápníku, vlákniny i bílkovin z obecně menších porcí nízkokalorických potravin, než dodržovat nějaký předem daný striktní jídelníček a každý kousek jída vážit. Hlavní věc je, aby se jedlo pestře vždy, když to jde.
Jinak, Iviku, jablko z mrazáku jsem chutnala, pak poreferuji. A díky za názor k pohance a k jablíčkům obecně.
Už jsem si koupila tu světlou pohanku, co ji nesnáším, protože je z ní vždy nechutná kaše a zkusím ji brzy uvařit podle toho návodu na mírném ohni. A uvidím. Docela mě to vše baví,hledat si zdravé potraviny, které zasytí, nezpůsobují vlčí hlad a navíc se po nich i pomalu ubírá na váze. Je fakt, že ten vlčí hlad už se mi omezil, a už nemám ty záchvaty "žravosti" 
. Jen večer pořád ještě jím dost jablek a i ty dekorované kukuřičné plátky jsem jednou snědla. 
Ale to není z hladu, to je jen a jen o té chuti" a zvyku. Jinak - v obchodě si teď ráda čtu obaly a hledám přesné složení. My jsme v rodině nikdy moc nekupovali vyloženě nezdravé hnusy, nepili levné přeslazené limonády a Coca coly , nejedli levné salámy, kde už snad maso ani není.....ale přeci jen jsem dlouhodobě dlabala na kilojouly, na množství, obsah tuku , bílkovin atd., no a nezdravých sušenek jsem také snědla dost, tak se do toho teď SNAD trochu začínám dostávat.