Převčírem jsem uklouzla na kameni na skalce a zbuchla jsem na záda. Teď nemůžu vstávat, ohýbat se vůbec (ani ponožky), bez prášků ani zakašlat, jak mě bolí kříž. Před dvanácti lety jsem si při pádu zlomila krční páteř a teď tohle! K doktorovi se bojím, že si mě zase nachají ve špitále. Nohy mě nebrní, tak na ně kašlu! Akorát doma ten binec mi vadí - stále říkat drahé polovičce, aby něco udělal. To je hrůza! Ještě že když mi něco upadne nebo potřebuju něco podat ze země, je tu čuba, která má dar od boha a všechno, o co si řeknu, mi podá, aniž by to poničila, sežrala nebo zbytečně poslintala. Pusinka moje. Škoda,že neumí vytírat.