Věrko, mám na mysli než ten úplně obyčejný z květu - na stejném principu jako všechny pylové cukrové. V převařené pitné vodě vyluhovat květy, přecedit přes plátýnko, totéž s přidávanou citronovou šťávou. Dala jsem i kyselinu, ale myslím, že jen šťáva by stačila, pro mne čím víc (citrusu), tím líp, takže opět jde o tu finanční dostupnost. Cukr a zahřát. Většina receptů má poměr cukru a vody tuším 1 : 1, jde s tím trochu laborovat podle potřeby. Měl by jít i rozpouštět zastudena (popravdě nevím, jak se daří s ohledem na nasycenost roztoku) a skladovat tak, no já jej klasicky v zavařovačkách sterilovala, protože nedisponuji příslušným chladným skladovacím místem.
Nevyráběla jsem s nějakým ohledem na zdraví a zachování kdovíjakého množství vitaminů, ale s nostalgickou vzpomínkou an oblíbenou chuť dětství.
Ještě bych se potřebovala dokopat do té šumivé limonády.
Z plodů nemám zkušenost.
Příjemný poslech to byl, paní Francové, děkuji. 