Jaji, dá se na to nahlížet porůznu. Sama píšeš, že coby dcera včelaře by ses k pampeliškovému "medu" neuchýlila, proč také. Myslím, že tento produkt vznikl pro jistou chuťovou příbuznost, také podle společných senzorických vlastností získal své jméno. Sama mu říkám pampeliškový sirup, přidávala jsem šťávu z mandarinky, pomeranče, zázvor, co mě napadlo a měla jsem doma po ruce. Podle bylinkářů je apriori cokoli ve spojení s řepným cukrem špatně, ale i tak se dělají různé sirupy proti kašli na cukerné bázi a zabírají, odhleňují. Resp. cukr v nich obsažený neruší slizotvornou schopnost účinkujících bylin (jitrocel, sléz). Děti rády sladké, raději než hořké, no a ačkoli jsou hořčiny léčivé, nacpat do dětí nějaké kvantum během zintenzivnělé léčby asi moc úspěchů neslaví a neslavilo.. Med je také lepší podávat přímo stylem oblíznuté lžičky než jej znehodnocovat v horkém čaji, ale o tom můžeš povídat spíš ty než já. I tak se s ním ty čaje s citronem často sladí.. Vyráběla jsem ten pamprlicový ze zvědavosti a přebytku nekontaminovaných pampelišek, krom čaje jsem s ním teď zkusmo zalila cibuli na sirup, k níž jsem přidala jen tak na základě smyšlenky ještě posekanou kopřivu, protože ta je dobrá na ledascos. Chutná to dobře a vypadá to jako tajuplná meducína, ta bílá už je ohraná, víš.
Pro pylové alergiky asi veškeré tyto šťávy nejsou vhodné, myslím sedmikráskový "med", bezový m. nebo šťáva a tak dál - nebo je to tak, že vadí pyl pouze vdechovaný, konzumovaný a zabalený do tekutiny už být může?
V útlých knížkách, co mám k dispozici, se píše, že ten pyl z pampelišek je hodnotný vysokým obsahem bílkovin.
Kořen lze využít na pražení jako kávovinovou náhražku nebo jako ekvivalent kořenové zeleniny - vhodnější na podzim pro vyšší obsah inulinu, a tudíž i lepší chuť.
Mladé listy pěstované ve tmě jako čekanka jsou prý skvělé na salát.
Já to teda jen přečtu.
jaja99 napsal(a):
Holky a zůstane v tom po tom zdlouhavém vaření alespoň něco užitečného?? Přijde mi, že je to jen převařený cukrový sirup bez něčeho zdravého.