Já všeobecně solím velmi málo už 37 let, kdy mi při prvním těhotenství otékaly šíleným způsobem nohy a omezení soli byla tehdy jediná a sktečně účinná pomoc a zvykla jsem si velmi rychle. Kořením málo, protože mám ráda když suroviny, ze kterých vařím, si zachovávají svou půdvodní chuť - moji chlapi tomu sice říkají miminkovské vaření, ale zvykli si - když je jim moc málo, dosolí či přikoření si sami. Ovšem nedosolené jakékoliv kynuté pečivo (od chleba po koláče) je pro mne téměř nepoživatelné - i tohle dosolení lze brát s rezervou s ohledem na moji navyklost málo soleného. Jednou za čas (max. 2x do roka) mne ale přepadne obrovská chuť na slané brambůrky a to jich jsem schopna sníst na posezení celý pytlík (pokud je mám, normálně je totiž nekupujeme).
Přihodím odkaz na tabulku obsahu vápníku v potravinách - někde tu byla zmínka o nutnosti jíst tvrdé sýry právě kvůli vápníku - http://www.osteoporoza.cz/vapnik-v-potravinach .
A ještě něco k potřebě či nepotřebě soli (potažmo sodíku) http://cs.medixa.org/strava/sodik (na netu lze dohledat i více) - nezdá se mi totiž, že bychom měli sůl vynechat úplně, i zvířatům a zvěři se totiž sůl ve formě lizu podává.
A když jsme u toho co ano, či ne - něco o tolik proklamovaném a doporučovaném pitném režimu http://ona.idnes.cz/je-pitny-rezim-podvod-0tw-/dieta.aspx?c=A140117_104832_dieta_pet (mne totiž docela iritují lidé, co nejsou schopni vydržet i cestu v MHD bez pití).
No, už toho nechám - vadí mi totiž docela takový ten odzdikezdizmus - jednou máslo sádlo nejhorší, co může být, podruhé jsou to ztužené roslinné tuky, potom vadí cukry, potom nejvhodnější je jíst odtučněné potraviny, nejíst maso, odkyselovat organismus, hodně antioxidantů a ..... Myslím, že nejleší je dostatečně pestrá strava a všeho s mírou.