Hanul, víš čemu jsem se věnovala v noci? V tu dobu, když tys zde tu básnila? Běhala jsem po zahradě a nahrávala slaviččí zpěv. Já su nakonec spíš přes to duchovno než přes plnej bachor. Ale myslím, že tvůj zveršovaný recepis i se zobrazeným výtvorem skončí v mé "dveřní galerii" vedle Pradlenčina nářku, Belmonda, kterýho mi nakreslil David Vávra, Keriina hesla dne "Člověče nezoufej, i život s holou prdelí může býti veselý". Máš radost? (Všímáš si, doufám, že jentak ledaskoho si tam nepověsím.)