Re: Pečení je radost

Věrko, já už nevěřím snad ničemu.

Nechápu, proč teda od nich nenakupují jiné státy EU. Nebo to je taky lež?
Kdysi jsme měli nejpřísnější pravidla, teď jsme popelnice Evropy. Neustále říkám, že budu sice remcat, když budou potraviny drahé, ale ráda ty peníze dám, pokud budou kvalitní.

Ale připadá mi naopak, že je to čím dál horší. Včera jsem chtěla koupit okurky - měkké, hnusné. Nakonec jsem vybrala jednu schopnou, byla hořká, hnusná.

Mrkev jsem přebírala tak dlouho, že jsem nakonec nekoupila žádnou, bylo mi trapné koupit tu jednu, kterou jsem našla "neohýbací a neplesnivou".

Banány sice levné, ale takové před smrtí nebo naopak úplně zelené.

Tohle mě fakt štve.

Nedávno jsem chtěla na dort maliny, tak jsem koupila dvě krabičky. Půlku jsem vyházela nahnilých nebo plesnivých a příčilo se mi použít na jídlo (na dort jsem si vůbec netroufla) ten zbytek, když to spolu bylo v té jedné krabičce, ale bylo mi to líto vyhodit celé.

Salát v akci je už většinou na hraně použitelnosti.

Takže nechápu, proč to nedají za normální peníze, aby to lidi koupili čerstvé. Nechají to tam válet týden, nikdo to nechce, tak to zlevní ve chvíli, když už to s čerstvostí nemá nic společného. Spíš takové to zboží, co bych si představovala, že dají do bedničky za 20 Kč jako v Lidlu.

Babiččinu volbu perníkovou - mouku - teď prodávali v Albertu za 9,90 Kč, za měsíc tomu končí záruka. Takže nejdřív to napálí za 30 Kč, nikdo to nechce, tak to teď prodávají za tyhle peníze a nechce to nikdo taky, skoro bych řekla, že to lidi bojkotují záměrně (jako já). Teď ať si to nacpou někam.

Před měsícem jsou koupila Tatru máslo, asi za 49,90, doma jsem zjistila, že za dva dny končí... dřív mě nenapadlo na to koukat, protože trvanlivost byla vždy na dlouho.

Takže mě fakt se*ou.

SPIKE napsal(a):

Já myslím, že (asi jako vždycky) bude pravda trochu nebo i dost jiná.

Tohle sdílela moje kamarádka, která na Ukrajinu jezdila hodně a často pracovně.

 

Pár vět k ukrajinským potravinám dováženým do EU.

Na Ukrajině žiju už dlouho. Jako všude jinde na světě je tady spousty věcí, které mě štvou a spousty, které mám rád (jinak bych tady tak dlouho nevydržel, že?).

Místní potraviny patří k tomu, co mě na Ukrajině drží. Jsou skvělé, chuť, kvalita, často i cena.

Ukrajina je ráj pro pojídače bio potravin.

Na geneticky modifikované potraviny je Ukrajinský trh mimořádně citlivý, podle mě i z náboženských důvodů.

Sami Ukrajinci občas nedoceňují to, jaké potraviny jde na Ukrajině koupit.

Rozumím třeba polským zemědělcům, že se bojí konkurence, nízkých cen. Přestože ukrajinští zemědělci si mohou o dotacích, jaké mají Poláci, jen zdát.

Co nechápu, je ta panika, jaká se šíří ČR ohledně kvality a zdravotní závadnosti.

Koukám, že i mí bývalí turisté, kteří mlaskali blahem a olizovali se až za ušima, když jsem je krmil ukrajinskými produkty, zapomněli jak jim chutnalo. Několik jsem jich viděl sdílet absolutní hlouposti. Nechápu.

Přes hranici EU by závadný potravinářský produkt měl minimální šanci projet. Kdo někdy dovážel potraviny z Ukrajiny do EU, ví o čem mluvím. Asi ano, věřím, že překupníci v EU můžou úmyslně zaměnit třeba krmnou pšenici za potravinářskou. Takovou rošádu ale můžou udělat i s domácí produkcí. Pamatujete na posypovou sůl?

Dnes jsem se docela zasmál nad fotkami oleje, který pochází z Ukrajiny, který je potřeba hned vylít. Odkud myslíte že pochází slunečnicový olej, který roky kupujete? Vám možná unikla zpráva z loňska, že Polsko plánuje výstavbu 600 km potrubí, kterým se bude olej dovážet. Olejovod - ano, tak moc je na EU závislá na oleji z Ukrajiny . Kdyby nebylo ukrajinského oleje budou v EU podstatně vyšší ceny. Slyšeli jste někdy o obilnici Evropy?

Pokud je něco, v čem je přínos Ukrajiny pro Evropu nezpochybnitelný, pak je to potravinářství.