Jak já tě chápu! Rozumově vím, že by to všechno bylo rychleji hotové, ale mám problém s někým spolupracovat. I v hospodě jsem si užívala, že jsem tam sama. Naučila jsem se aspoň využívat pomocnice, ale i tak jsem se moc snažila zadat jí práci tak, aby mi "nerušila mé kruhy". Ale ony mě už znaly a věděly, do čeho se hrnout nemají a na co se mají raději zeptat, aby to neudělaly jinak, než si představuji. (To si vzpomínám na kamarádku, která u mě byla na brigádě a na moji žádost mi udělala šopák, jenže to nakrájela na miniaturní kousky! Já mám ráda velké kusy zeleniny. Ovšem to je problém můj, ne její, ale...)
Anavi napsal(a):
Laduš, by se mi taky líbilo - na to mít lidi.
Synova přítelkyně mi aspoň pomáhala a je fakt, že to líp uteklo a práce šla ve dvou víc od ruky .
A zároveň to pro mě byl boj s mým sebeovládáním, protože obtížně někoho snáším v kuchyni po svém boku . Ale daly jsme to.