Uklidním Tě, jsem úplně stejná. Můj pohled, když mi někdo vleze do teritoria, by vraždil, kdyby to šlo.
Ale nepletla se, uhýbala se dle potřeby (vždycky nechápu, že jdu třeba pro něco do šuplíku, někdo před ním stojí a nehne se... to jako nikdo nepochopí, že když za ten šuplík beru, že ho potřebuju vytáhnout???) a fakt jí to šlo od ruky - možná i lépe, než mně, protože jestli něco neumím, tak to je stejnoměrné vyvalování těsta nebo spíš vyvalování těsta obecně. A jak mám tu absenci ženské energie - v baráku většinou já a 3-4 chlapi různého věku - tak to bylo docela příjemné.
babkaela napsal(a):
Anavi napsal(a)
Synova přítelkyně mi aspoň pomáhala a je fakt, že to líp uteklo a práce šla ve dvou víc od ruky
A zároveň to pro mě byl boj s mým sebeovládáním, protože obtížně někoho snáším v kuchyni po svém boku
. Ale daly jsme to.
Beru to, vím to, jenže jaksi v posledních letech nemám toleranci, sebeovládání, kdokolv se mi motá v kuchyni je nepřítel, zdržovač, nooo prostě "ruší mi moje kruhy" ... jsem nesnesitelná.