Alenko, vybralas který bude lepší ? Ten Irisčin mají teď v akci u Tescomy.
Velmi mi připomíná náš prastarý Tutti frutti (asi je někde schovaný - syslíci se syndromem chudoby - až jednou nebudu, kluci stejně vyhází). jenže ten byl robusnější. Rybíz do něj se dával i se stopkami, bez nich nelisoval. Dokonce i na angrešt jsme museli vždy přidat angreštové lístky. Táta dělával po 50 l víno z červeného i bílého rybízu, mamka na tom lisovala šťávu na černorybízový sirup za studena. Angreštové (u nás se říkalo srstkové) víno bylo velice zvláštní - zrosolovatělo tak, že se dalo jíst lžičkou. Přebytky veškerého ovoce (samo, švestky šly do pálenice, ty co byly nadbytečné - jinak sušené, povidlí, ve vlastní šťávě na buchty, kompoty) jsme vozili do výkupu, dobrý přivýdělek na tehdejší dobu, taky padaná jablka - nic nepřišlo nazmar, v celé dědině. Jen zeleného angreštu jsme prodávali až 4 metráky. Ach jo, vzpomínky. Mám pocit, že dnes by se s tím nikdo nebabral.
Na fotce již historická fronta před výkupnou - a to jsme nebyly zrovna velká dědina.