Naše mamka je zavařovací génius, toto bohužel nepodědím. Dělaly jsme revizi sklepa (je tam tma a zima) po té, co byla mamka rok "mimo provoz". V rámci toho, jak letí potraviny nahoru, jsme teď po letech vděční, že má mamka narvaný sklep kompoty a okurkami, všemi možnými sirupy, marmeládami a džemy. X let jsme to moc neodebírali. Ovoce se dalo koupit za dostupné ceny čerstvé. Teď jsem se tam s radostí vrhla. Takže jsme objevily třeba džem z ostružin z roku 2010. Barva nádherná, víčko drželo tzv. jak "helvétská víra", vůně úžasná, konzistence ideální, chuť nepopsatelná. Skoro se mi tomu nechce věřit.
Mamce se za celý její "zavařovací" život zkazil počet sklenic, který by se dal doslova spočítat na prstech rukou. Ona je teda velmi poctivá v té sterilizaci před, ovoce má taky čisté, nikdy ani kousek nahnilého (to znám "umělkyně", které meruňky zavařují skoro ve stavu, jak je posbíraly pod stromem , asi mají dojem, že var to nějak zhygienizuje a to nahnilé nevadí... to vždycky čumím). Pak se diví, že jim po 14 dnech vše zkvasí a doslova vystřílí víčka...