S pěnou zacházím jako Věrka, jakž takž seberu a sežeru.
Já kopu za Pektogel, jsem s ním spokojená, ale blbě se shání, všude mají ty německé, které nechci již z principu.
Rybíz, angrešt, jablka atd. samozřejmě želírují samotné, prudce vařit až se sníží objem o 1/3 (špejle), přidat cukr tak, aby se nepřerušil var a kontrolovat na talířku, zda je již pevná. Naposledy byla rybízová tak pevná, že odpadávala v kusech a nechtěla se mi vejít do skleničky. 
Nejlepší marmeláda je po letech, kdy se dá krájet na kostky. Babička dávala ve skříni nové marmelády dopředu a rovněž odpředu brala, zapomenutá vzadu byla lahůdková .
Nevařenou z černého rybízu dělávám , jak dlouho vydrží nemůžu říci, sežereme ji během několka týdnů jakékoliv množství. 
Dřív jsem na to měla mlýnek, nyní jsem zkoušela pomixovat a pasírovat přes síto a taky to jde.
(Bych si mlýnek koupila, ale za 800,- zůstal zachován princip užíváním deformujícího se tenkého sítka, náhradní není k sehnání a povrchová úprava nebyla stará dobrá litina, ale jakýsi lesklý divný povrch, možná to je ok, ale tak nějak se mi to nezdálo)