Do břišáků chodím už roky. Po první hodině mě zachvátila deprese a že jako nikdy víc. Udělat samostatný pohyb čímkoli na mém tělě bylo naprosto nemyslitelné .Takže Věro vydrž, ono to půjde. Mně dost pomohlo v klidu, třeba v leže před spaním, si ten pohyb představit, myslet na to jak dělám to a to a když si to přebrala hlava, šlo mi to snáz. Ale třeba akcenty hlavou nedám bez rukou dodnes
Jájo, na silnější postavě pohyb lépe vynikne a hlavně, majitelka faldíků se tak nenadře při snaze tělo rozpohybovat.