Keria, já jsem se nedávno taky hrabala hluboko v minulosti. Našla jsem u tchýně zabordelované staré fotky. Dívat se na ně byla nádhera. Jenže jejich stav byl žalostný. Babička dodala komentář, kdo na fotkách je a my zjistili naše praprapředky. Ladasco jsme se dozvěděli. Děcka to hodili do PC a pak donesli veliké fotky. Řeknu ti, že tchýně, když viděla fotku své babičky a maminky tak se málem rozbrečela. To samé jsme udělali i s fotkama předků z mojí strany. A teď visí nad schodištěm zarámované. Páni v uniformě, dámy v šátcích. Všichni děsně vážní. Černobílé fotky mají své kouzlo.Od mých dětí jsou to praprababičky a prapradědečci. Lidi o kterých jsme neměli tušení. Ale byli tady, žili a my bysme bez nich nebyli.