Anavi napsal(a):
Věrko, tvrdím, že je jednodušší být hrdinou, když někdo nemá jméno, které má přesah třeba i za hranice vlasti. Když budu umělec, kterého téměř nikdo nezná, je lehké podepsat cokoli, když takový žije stejně "z ruky do huby" a nevyjel za hranice okresu. To samé v jiné profesi. Vždy je to hrdinství nějak snazší, když to člověka může méně poznamenat... snad budu správně pochopena a nikoho se nedotknu.
Myslím, že každý se někdy v životě zachoval tak, že by se tím nerad někde prezentoval. Jenže u běžných lidí o tom ví málokdo a snadno to upadne v zapomnění. Čím známější člověk s předpokládaným vlivem na davy lidí, tím spíš ho osloví, aby se vyjádřil a tlačí ho, aby se vyjádřil tak, jak se to právě hodí do krámu. Většinou to prostě vyšumí a časem se zapomene. A asi nikdo netušil, co je zrovna tím mezníkem v historii a bude se to omílat a vracet. Jenže holt po bitvě je snadné být generálem.
Z mého blízkého okolí vím jen o svém tchánovi, který odmítnul antichartu podepsat, ač mu vyhrožovali. Jinak to všichni v továrně podepsali jako spoustu jiných lejster. Jenže on byl odborník a pracant, takže to potichu zametli pod koberec, neboť by jim hodně chyběl. Takže kromě výhrůžek se mu celkem nic nestalo (a určitě by se uživil i jinde, byl šikovný a pracovitý).
