Re: Pořady

Včera se ten můj rozčiloval, že v tý televizi dávali vždycky ho... , ale poslední dobou, že tam dávají ještě větší. Tak jsem mu poradila, že to lze takovým jedním tlačítkem vypnout a vzít si třeba knížku. Že budu mít aspoň klid (já naopak tu televizi jako kulisu prostě nesnesu a strašně mě to vytáčí) a ještě ho to duchovně obohatí.

A co mě vytáčí nejvíc-já tu televizi mít zapnutou nechci, balím u toho třeba dárky, nemůžu se pak soustředit ani na jejich popisování, jak mě ta televize ruší a vnímám každé slovo třeba z filmu. A když už se do toho po půl hodině ponořím a zeptám se přítomného, o co tam šlo, tak mi odpoví: Nevím, studuji si návod na xy... já na to: A proč to teda máme zapnuté? Odpověď: Jen tak, aby tady nebylo ticho... MILUJU TICHO!!! Chjo...Takže mě to ruší moje kruhy a to sedím přes půl baráku a on to nevnímá, přitom sedí u toho... Nikdy nepochopím, proč si někdo něco pustí, aby to "nevnímal".. Kolegyni v práci huláká rádio a když něco okomentuji, tak reaguje: Já nevím, co říkají, nevnímám to... a já stokrát musím přepočítat nabídku, protože u toho mluveného slova nejsem prostě schopná pracovat. Vím situaci na silnicích, kdo vyhrál jakou soutěž v rádiu, ale nevím, kolik stojí trubka.