Já televizi pustila až hluboce po půlnoci. Zůstala jsem na čtyřiadvacítce, běžely tam jeden za druhým díly Retrománie. Některé díly jsou mírně zkreslené ale obecně třeba díl o pražských plovárnách a koupalištích neměl chybu.
Jak člověk stárne, stále se zvyšuje počet pomůcek k normálnímu fungování a výprava z domu se stává složitější a náročnější. 
Dříve stačilo MPK. Mobil, peníze, klíče. Teď už se přidaly náhradní uši, oči, zuby. Náhradní nohy jsem mohla už před delším časem odložit. Určitě ne definitivně. To přijde.
