Já se připojuji. byla jsem taky pilná čtenářka. Touha po čtení mě opustila, tak před sedmdesátkou. Ráda jsem četla knížky o historii, teď sotva přečtu něco málo náročného,
třeba takové ty zpovědi různých zajímavých lidí. To se dá číst stylem tři stránky a dost.
A není to brýlemi, to je tím, že stárnu a blbnu. Dokud si to uvědomuji, je to ještě dobré a můžou přijít i horší doby.
Nyní jsou pilnými čtenářkami naše dcery, které v mládí nečetly vůbec. Ty povinné školní četby, to koukaly, jak někde opsat rozbor či obsah. Teď, když jsou mezi 40 - 50 lety, tak čtou jak o závod. Asi potřebovaly zmoudřet, jinak si to nedovedu vysvětlit. 