Svého času jsem četla tzv. vše, co mi přišlo pod ruku. Měli jsme doma obrovskou knihovnu přes celou zeď. Brala jsem to jednu knihu po druhé, a to mi bylo asi 13 let... naše mamka se vždy zhrozila, co čtu za titul, neboť některé nebyly absolutně mému věku příslušné a přípustné a možná i nepřístupné ... tak je pak vždycky někam schovávala. (A já je pak našla a četla ve stoje před knihovnou, abych knihu ve chvíli jejího příchodu zase mohla vrátit zpět do "druhé" řady v knihovně. )
Byla jsem asi jediná ze třídy, která ochotně a ráda zdolávala povinnou četbu a psala čtenářský deník. Četla jsem i objemné bichle.
jaja99 napsal(a):
Přiznávám, že od Klostermana jsem nikdy vůbec nic nečetla. A vlastně ani nic moc z klasiky. Ovšem Čapka jsem přečetla celého několikrát. Maminka mě vedla spíš k moderní literatuře a spíš ke světové. Na průmce mě v tom češtinářka podporovala, takže z Jiráska neznám nic a Babičku jsem nikdy ani neviděla a hrdě ji do čtenářského deníku nenapsala nahradila jsem ji několika Steinbecky a ještě ulovila pochvalu:-)