Skvělé...
Emilko, chce to trochu vycvičit oko a rozhlédnout se kolem..Když fotím třeba děcka na pískovišti, tak strategicky najdu místo tak, abych měla v pozadí co nejvolnější prostor. Stačí třeba poodejít o půl metru tak, aby třeba prolejzačka byla mimo záběr a "nerostla jim pak trubka z hlavy". Nějakou dobu pak čekám, až mě přestanou vnímat, že tam dřepím s foťákem a začnou si přirozeně hrát..Pak vypadnou nejlepší momentky...V bytě to to větší problém...když dítě posadíš tam, kde máš dobré pozadí, tak se bude pitvořit a nebude spolupracovat.. 
Když si zahraje se zaujetím, tak většinou v tom nenemožnějším místě na dobrou kompozici.... Je to zákon schválnosti, buď skvělé monentky s nemožným pozadím, nebo luxusní pozadí a nemožně se pitvořící dítko..