Františku, fotoknihy ze současnosti, jsou proti tomu, cos dělal, brnkačka. Těch už mám asi šest, sedm... A i za ně jsem ráda. I když mám spoustu hodně starých fotek, nejsou pamětníci a fotky mi nic neříkají, bohužel. Tak si aspoň dělám knihy z nedávné minulosti, a i v nich ráda listuji, protože roky letí, jako voda. Možná, že po nás už nikoho zajímat nebudou, ale mě těší a mám uspokojující pocit při jejich prohlížení nebo prohlížení s přáteli :)
A když neskončím s Alsheimerem, budu při nich vzpomínat až do konce