Lepení balzy
Balza se dá velice dobře spojovat lepením. Dobře provedený lepený spoj je často pevnější než samotný materiál (tedy balzové dřevo). V dobře provedeném spoji to praskne málo kdy.
K lepení lze velice dobře použít acetonová lepidla (Kanagon), sekundová gelová lepidla a nebo lepidla dispersní (Herkules). Všechna jsou snadno dostupná a i poměrně levná. Když lepíme acetonovým lepidlem, použijeme metodu tzv. "dvojího lepení". Obě lepené plochy natřeme lepidlem a necháme zaschnout. Pozor aby lepidla nebylo příliš mnoho. Lepené plochy by na sebe nemusely dobře dosedat. Po zaschnutí lepidla opět naseme lepidlo a lepené díly k sobě přitiskneme, zafixujeme a lepidlo necháme dobře proschnout. První vrstva lepidla se totiž vpije do balzového dřeva a vyplní všechny póry. Druhá vrstva lepidla už zůstává na povrchu a spojí lepené díly. Acetonové lepidlo zasychá zhruba 15 minut. Záleží na přístupu vzduchu ke spoji. Velké plochy mohou schnout i delší dobu. Spoj je zpravidla pevnostně odolný za 1-2 hodiny. Acetonová lepidla nemají při lepení ráda vlhkost. Spoj, který byl např. proveden na vlhkém balzovém dřevě, získá mléčný odstín, dlouho zasychá a není pevnostně odolný.
Dispersní lepidla mají tu výhodu, že nezapáchají jako lepidla acetonová. Hodí se k lepení velkých ploch. Zasychají delší dobu než acetonová lepidla a jejich spoj není tak tuhý. Vykazuje jistou pružnost, což se může hodit. Dispersní lepidla jsou vodou ředitelná ale po zaschnutí se ve vodě již nerozpouští. Když provádíme spoj pomocí dispersního lepidla, tak NEUPLATŇUJEME metodu dvojího lepení. Lepidlo se totiž nevsakuje a spíše přilne k povrchu.
Pomůcky pro lepení
Lepený spoj potřebujeme na dobu schnutí lepidla zafixovat, aby se nepohnul. K tomu obvykle používáme špendlíky, pérové kolíčky na prádlo, různé pérové kancelářské spony a pod.
Dřevěné pérové kolíčky použijeme tam, kde nehrozí, že by se kolíček dostal do kontaktu s naneseným lepidlem. Pokud spoj stlačíme, může se stát, že trocha lepidla se vytlačí. Toto lepidlo pak může přilepit i kolíček a tím dílo znehodnotit. V tomto případě jsou lepší kolíčky plastové, které jsou vůči acetonovým a dispersním lepidlům jaksi imunní. Dřevěné kolíčky mají zase tu výhodu, že jejich konce můžeme seříznout a tím zajistit lepší tlak na lepený spoj.
Kolíčky a spony ale mohou způsobit i nežádoucí jev a to je promáčknutí materálu. Obzvláště u měkké balzy při dlouhodobější fixaci lepeného spoje se může stát, že kolíček se do dřeva vytlačí a jeho povrch, který jsme předtím tak pečlivě broisili do prfektní roviny znehodnotí. Aby k tomu nedošlo, je dobré mezi balzu a kolíček vložit např. kousek plechu nebo tuhý kartón, pevnou plastovou destičku a pod. Tím se tlak kolíčku rozloží na větší plochu a nedojde k jeho otisknutí.
Druhou nečastěji používanou pomůckou při lepení jsou špendlíky. Možná si myslíte co je na špendlíkách ? Prostě to tam píchnu a hotovo. Není to tak až tak jednoduché. Špendlíky ať již tenké nebo silnější každopádně v balze udělají otvor. Je proto třeba s tím počítat, že např. lepenou plochu budeme muset ještě přebrousit. Špendlík prochází přes lepený spoj a proto určitě přijde do kontaktu s lepidlem. Např. u sekundového lepidla to má za následek, že špendlík prakticky nemůžete vytáhnout aniž byste poškodili balzu. I acetonová lepidla k některým typům špendlíků přilnou velmi ochotně. Proto špendlíky při vytahování z lepeného spoje nejdříve otáčíme kolem podélné osy a až když jde se špendlíkem otočit, tak jej vtáhneme zcela. Špendlíky nezapichujeme nikdy kolmo na lepený spoj. Pokud spoj trochu pruží, určitě vám špendlík nepatrně povytáhne, lepené plochy k sobě dokonale nepřilnou a tím se sníží pevnost spoje. Proto je zapichujte tak, že lepený materál k sobě přitiskneme a špendlíkem zajistíme pod úhlem cca 45°. Tím zajistíme, že i pružný spoj nemůže špendlík povytáhnout.