Já jsem byla spíš "vědátorský" typ, takže jak ostatní nesnášeli matiku, češtinu a těšili se na tělák, tak pro mě bylo vysvobození, když tělák odpadl a těšila jsem se právě na tu češtinu, matiku. 
Odznak zdatnosti jsem buď nezískala nebo jsem to měla na hraně a stále nade mnou měla učitelka zdvižený prst. Milovala jsem třeba šplh po tyči i po laně a šedesátku běh, prostě takové ty věci, co jsou rychlé. Ale nesnášela jsem patnáctistovku, vrh koulí, skok do dálky...ble.
babkaela napsal(a):
Výtvarka mne bavila, hudebka taky (dokonce jsem zpívala ve sboru, ach jo, to už snad ani pravda není), dnes bych se už styděla otevřít na zpívání hubu a chlubit se obrázky, no, to už bych nedala vůbec ... tělák mi nešel, běhat jsem se nikdy tak úplně nenaučila ... trochu kecám, jako děcka jsme běhaly furt, lozily po stromech, skákaly panáka, no, vesnická děcka ...