Mě takhle v podobném věku ranilo, když jsme dělali přáníčko pro maminky k MDŽ a učitelka můj výtvor okomentovala slovy, že by mi za to dala nejradši čtyřku, ale je jí líto maminky, když to má jako přáníčko, tak mi dá "aspoň" trojku.
Mě takhle v podobném věku ranilo, když jsme dělali přáníčko pro maminky k MDŽ a učitelka můj výtvor okomentovala slovy, že by mi za to dala nejradši čtyřku, ale je jí líto maminky, když to má jako přáníčko, tak mi dá "aspoň" trojku.
Taťka kreslil hezky, jeho brácha i mamky brácha malovali krásné obrazy, taťky brácha maloval na Moravě lidem obrazy přímo na zeď. Tam si na to potrpí. Takže si někdo řekl, že chce do haly na zeď krajinu nebo Karlův most, a měl ho tam! 
Nepodědila jsem z ani jedné strany nic.
Naši nechápali, že se za to dávají tak přísné známky. Jedničku by měli mít ti šikovní, dvojku ti šikovní, co se jim to zrovna nepovedelo a trojka by měla být nejhorší známka pro ty, co se snažili, ale prostě na to nemají buňky. Čtyřky a pětky by se v těchto předmětech rozdávat vůbec neměly, snad jen za to, že by se někdo celou hodinu díval z okna odevzal z trucu prázdný papír. Budiž...
V hudebce jsem měla taky problém. Zpívat před celou třídou, když nemáte hudební sluch, to je slušně zaděláno na mindrák 
.
SPIKE napsal(a):
Anavi napsal(a):
Bohužel jsem ji nesnášela, vždycky mi zkazila vysvědčení. Samé biče a dvojka z výtvarky.
Anavi, byla jsem na tom podobně - od první třídy jedničky, ale dvojka z kreslení a ze zpěvu. Na 1 jsem to vytáhla až v době, kdy se učila teorie, životopisy umělců. Přitom jsem si ráda něco kreslila sama pro sebe, ráda zpívám (ale tam mi dodnes chybí trocha jistoty, čekám, kdy mě někdo napomene, že to ostatním kazím). Tyhle předměty by měly být pro radost, rozvíjet v dětech schopnosti, v každém něco talentu dříme. Mně to dokonale znechutili. Dodnes slyším, jak učitel chodil po třídě, ukazoval můj výtvor (květina v květináči) a s posměchem říkal, že tohle by si nepověsil ani na záchod. Bylo mi asi 8-9 let.
A to jsem jako dospělá byla na kurzu kreslení pravou mozkovou hemisférou a měla jsem radst, že jsem zvládla portrét. Ve škole nám jen řekl "nakresli tohle" a potom už jen špatná známka, že je to nakreslené blbě (a co je to "blbě", když se podívám na různé etapy výtvarného umění, jsou ty odlišné přístupy hodně veliké).